Článek
Šířit ruskou propagandu pomáhají v Česku tzv. antisystémová hnutí, která podle vnitra vyjadřují obdiv ke Kremlu, jenž už tři roky vede agresivní válku proti Ukrajině. To platí i pro část extremistických a xenofobně populistických uskupení či pro ortodoxní komunisty, kteří svá témata zasazují do protizápadního a protidemokratického rámce.
„Jakkoli se tyto subjekty označují za ‚vlastenecké‘, ve skutečnosti napomáhají realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě. Ruské bezpečnostní složky mohou považovat úkol spočívající v podpoře etablování tzv. páté kolony za splněný. S vynaložením relativně malých prostředků se jim podařilo využít slabin demokracie a mohou se nyní zaměřit na další a drsnější etapy hybridní války,“ uvedlo vnitro ve zprávě s tím, že například ortodoxní komunisté jsou stálou a stabilní složkou tzv. páté kolony.
Ze zahraničních událostí podle zprávy mezi ortodoxními komunisty rezonovala zejména válka na Ukrajině a palestinský konflikt.
Foltýn před poslanci: Svině se přihlásily samy

„Komunistickým prizmatem prezentované dílčí události ze světa mají dokládat globální a univerzální platnost celého ideologického dogmatu, přičemž nezřídka je snahou manipulativně vykreslit kolektivní Západ jako agresivní a nenávistnou entitu,“ uvedli autoři zprávy.
Před ruským vlivovým působením a snahami destabilizovat společnost dlouhodobě varují i tuzemské zpravodajské služby.
V uplynulém půlroce nicméně docházelo k útlumu aktivit nesystémových hnutí. Představitelé nedokázali uspořádat žádnou významnější veřejnou akci a tak „postupně upadají v zapomnění“.
Podle vnitra na tom má podíl i to, že někteří protagonisté čelí trestnímu stíhání, například Kateřina Včelišová z uskupení Legitimní věřitelé České republiky, které zpochybňuje státní správu, dostala osmiměsíční podmíněný trest za podněcování k nenávisti vůči skupině osob a šíření poplašné zprávy.
BIS: Rusko se snaží obnovovat počty špionů

Opět zmíněno SPD
Stejně jako v minulých letech i nyní se ve zprávě o extremismu objevilo parlamentní opoziční hnutí SPD Tomia Okamury, a to v souvislosti s projevy předsudečné nenávisti a xenofobií. Konkrétně je zmíněna loňská kontroverzní plakátová kampaň, kvůli níž chtěla Okamuru stíhat policie a Poslanecká sněmovna politika ke stíhání tento týden vydala.
„Krajský soud v Brně k ní uvedl, že ‚v daném případě se jednalo o kampaň jednoduše pitomou, morálně pokleslou, se svými xenofobními, rasistickými a diskriminačními prvky přesahující meze elementární slušnosti a v konečném důsledku podceňující míru inteligence voličů, na které snad měla zacílit…‘,“ poznamenal ke kampani resort vnitra.
SPD se proti zařazení do zpráv o extremismu brání opakovaně soudně, nařčení z rasismu či xenofobie jeho předseda striktně odmítá.
Sněmovna vydala Tomia Okamuru ke stíhání
Projevy fyzického násilí či organizování masových akcí s narušením veřejného pořádku podle resortu časté nejsou, postupně se ale zvyšují bezpečnostní rizika v souvislosti s častějším a dlouhodobým útočením na demokratické zřízení státu a jeho instituce. Časté je ze strany xenofobně populistických a extremistických subjektů šíření nenávisti vůči některé ze skupin obyvatel.
„Ve sledovaném období docházelo ze strany xenofobně populistických i extremistických subjektů k častému šíření předsudečných projevů. Značná část tohoto spektra rovněž vyjadřovala podporu kremelskému režimu. Většina těchto projevů se odehrávala v online prostoru,“ shrnulo ministerstvo vnitra druhou polovinu loňského roku v nyní zveřejněné zprávě o extremismu.
Celkově vloni policie zaevidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů, přičemž 119 lidí obvinila. Nejčastěji se jednalo o trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Nejvíce obětí nenávistně motivovaných skutků bylo z řad Ukrajinců, a to v 71 případech. Následovali Židé (33), Romové (17) a zástupci LGBT+ komunity (14).
Riziko radikalizace u dětí
Co se týče pravicového extremismu, nejčastěji probíhá radikalizace prostřednictvím sociálních sítí a internetu. Ve fyzickém světě je extremismus na ústupu a sympatizanti neonacismu se scházejí pouze na soukromých akcích a nic veřejného nepořádají.
„Objevují se informace o projevech radikalizace či sympatiích k pravicovému extremismu na českých školách. Nacismus, neonacismus a jeho protagonisté mohou, mj. také díky novým propagandistickým obsahům na internetu, nacházet své obdivovatele i v řadách dětí a mládeže bez vazby na českou neonacistickou scénu,“ varovali autoři zprávy.
Šiřitelé ideologických konceptů se taktéž dokázali infiltrovat do komunity hráčů videoher.
Extremisté jsou dnes spíš čtyřicátníci frustrovaní z osobního i politického vývoje, říká odborník
