Další ztracený den ve Sněmovně. Poslanci důchody opět nedořešili

Sněmovna spornou předlohu probírala v závěrečném kole několik hodin už ve středu, kvůli dlouhým a často nesouvisejícím vystoupením opozičních řečníků však diskusi nezvládla dokončit. Stejně tomu bylo v pátek.

Jako první si vzal slovo předseda ANO Andrej Babiš. „Tento návrh je o tom, jak obrat důchodce o peníze. Vláda, když nastoupila, tak zaútočila na důchodce, nemá je ráda,“ spustil kritiku kabinetu Babiš, který se obšírně vyjadřoval už ve středu.

Kromě důchodů předseda ANO do proslovu zamíchal i další témata, hovořil třeba o dotační politice v Česku a pozastavil se například nad tím, jak dostala 38milionovou dotaci firma vyrábějící Znojemské okurky, které se podle něj už nově v Česku vyrábět nebudou. Kritizoval také dotační program z pera ministerstva životního prostředí, kdy chce stát přispět lidem na opravu „domu po babičce“.

V rozpravě po pátečním pětihodinovém jednání čeká na své vystoupení ještě 22 zákonodárců. Vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu může Sněmovna schvalovat zákony do 14 hodin, vznesl šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob návrh, aby se mohlo jednat a hlasovat i po 14. hodině. Opoziční ANO a SPD to však vetovaly. K diskusi se tak poslanci vrátí opět až ve středu a případně v pátek.

Poslanci vládní koalice si v pátek odhlasovali alespoň omezení řečnické doby na dvakrát deset minut. Neúspěšně se snažil poslanec ANO Radek Vondráček o omezení na dvakrát třicet minut s argumentem, že v rozpravě ještě téměř nikdo nepromluvil a koalice již krátí čas na řečnění. Omezení neplatí pro řečníky s přednostním právem, jako jsou šéfové stran, poslaneckých klubů, a členy vedení Sněmovny či vlády.

Opozice podala k novele ve druhém čtení zhruba dvě desítky pozměňovacích návrhů. Předloha čelí také návrhům na zamítnutí, vzhledem k většině vládní koalice v dolní komoře parlamentu je však nepravděpodobné, že by s tím opozice uspěla. V prvním kole debata kvůli obstrukcím hnutí ANO a SPD trvala zhruba třináct hodin, ve druhém pak osm hodin.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou navrhované změny nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Opozice naopak mluví o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování. Hnutí ANO navíc podalo podnět k Ústavnímu soudu.

Naprostá většina vládních změn v penzích by měla být účinná podle představ kabinetu od letošního září, kromě jednoho ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, který má vejít v účinnost o rok později. Jde o prodloužení minimální doby hrazení odvodů z 35 na 40 let. Předčasný důchod by měl být podle novely možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka by se měla krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze by se nevalorizovala zásluhová část důchodu.

Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen ve spotřebním koši důchodců. Započítávala by se třetina růstu reálných mezd.

Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, měli by důchodci – stejně jako teď při mimořádné valorizaci – dostat víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku.