Článek
„Budeme pokračovat v programu zvyšování bezbariérovosti MHD. Budeme investovat do klimatizovaných a bezbariérových autobusů a vyššího komfortu cestujících městské hromadné dopravy,“ slibovala v programovém prohlášení koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu.
Praxe? Koncem letošního června přestala mezi Černým Mostem a stanicí Florenc jezdit bezbariérová linka H1, která po Praze vozila lidi s hendikepem od roku 1995. Magistrát zrušení vysvětlil s tím, že provoz linky H1 je finančně nákladný a využívalo ho jen několik málo lidí.
„Na provoz linky H1 je nutné vyčlenit denně dva autobusy a čtyři řidiče. V době, kdy je téměř plná zaměstnanost, je pro každého dopravce nesmírně obtížné vyčleňovat své řidiče pro obsluhu linky, která denně přepraví pouze jednotky cestujících,“ stojí na webu Pražské integrované dopravy s tím, že vozíčkáři mají využít jiné alternativy dopravy.
Přestupy jsou velmi složité, popisuje vozíčkář
„To je věc, kterou říká člověk, který nikdy neseděl na vozíčku,“ okomentoval to Roman Folvarský, který vytvořil petici za obnovu linky H1. Petice k nahlédnutí zde.
„Začátkem 90. let se postavily bezbariérové domy, jeden na Černém Mostě a jeden na Chodově, linka spojovala tato dvě místa, aby se lidé dostali do města. V domě na Černém Mostě je 77 bytů zvláštního určení, byt vždy obývá někdo s hendikepem, týká se to asi 40 vozíčkářů a lidí o berlích,“ popsal Novinkám Folvarský.
Zastávky linky H1 byly podle něj postaveny, aby zajišťovaly lidem s hendikepem dopravu do Jedličkova ústavu nebo dopravu na polikliniku ve Vysočanech, která není u stanice metra.
„Teď když chceme jet, tak to znamená, že člověk musí udělat dva přestupy, které jsou velmi složité, znamená to velkou komplikaci. Dříve jsme se dostali na polikliniku bez přestupu za 17 minut, teď je to hodina,“ uvedl.
Náměstek: Nechceme vozíčkáře vylučovat
Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) Novinkám řekl, aby se s dotazem obrátily na náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě). Ten Novinkám v SMS napsal, že je pro něj nejdůležitější přizpůsobovat cestujícím na vozíku stávající dopravu a ne je vylučovat do speciálních linek.
„Linka H1 byla minimálně využívaná. Nízkopodlažních autobusů jezdí denně 111, oproti tomu spojů H1 bylo každý den jen 8,“ uvedl Scheinherr.
„Od června jsme zavedli nízkopodlažní autobusy a také jsme umístili na nástupiště metra rampu, která usnadňuje nástup do vagonu metra, a na ni máme od vozíčkářů pozitivní ohlasy,“ dodal náměstek s tím, že pokud se rampy osvědčí, rozšíří se na celou linku metra.
Magistrát nepomáhá, říká Folvarský
Argument magistrátu, že vozíčkáři mohou používat souběžnou linku metra B, podle Folvarského nedává smysl. Stanice na lince B jsou podle něj pro vozíčkáře těžko přístupné, protože mezi nástupištěm a stojícím vozem metra je mezera a také nejsou ve stejné rovině.
„Metro B není přístupné pro vozíčkáře. Mezi perónem a vozem je mezera a co je horší, je 16centimetrový schod a my se tam dovnitř nedostaneme. Mezeru dokázali zakrýt, takže nám nezapadnou kolečka do díry, ale těch 16 centimetrů znamená, že se nedostaneme dovnitř,“ nastínil Folvarský.
Vozíčkáři, kterých je přes 40, se prý snažili komunikovat s vedením magistrátu, setkali se ale s neochotou a arogancí.
| Chcete žít bez bariér? Tak se přestěhujte, radí úřednice vozíčkáři |
| Česká byrokracie v praxi: Dva roky trvalo, než se vozíčkář dočkal snížení obrubníků |
Nedávný případ: Raději se přestěhujte
O aroganci úředníků a politiků k hendikepovaným informovaly Novinky také u případu vozíčkáře Tomáše. Když požádal městskou část Prahy 4 a magistrát o snížení obrubníků u svého bytu, dočkal se odpovědi, ať se raději přestěhuje.
Poté, co Novinky na případ upozornily, se daly věci do pohybu, a Tomáš si tak může po dvou letech dojet bez komplikací k lékaři či na nákup.