Článek
O nutné spolupráci ale mluví zástupci levice stále více, i politologové to u SOCDEM vidí jako jedinou možnost záchrany.
„Se SOCDEM to dopadlo jako vždycky - hodně slov pana předsedy Šmardy, ale skutek utek. Upřímně jsem zrušení společného jednání čekala, když si už první den po zveřejnění schůzky nedokázal stát za svým,“ reagovala pro Novinky předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Sociální demokraté pozvali tento týden do Lidového domu levicové subjekty včetně komunistů. Cílem setkání bylo, jak uvedl předseda SOCDEM v pozvánce, zvážit možnosti společného postupu a koordinace aktivit v příštích měsících.
SOCDEM hledá cestu ze dna. Chce „okopírovat“ projekt Stačilo!
Spolupráce je pro sociální demokraty klíčová. Strany čekají koncem září volby do krajských zastupitelstev i do Senátu a příští rok do Sněmovny, kde nemá ani jedna ze stran zástupce. Komunisté ale mají i díky úspěchu koalice Stačilo! do evropských voleb slibně našlápnuto.
Nový průzkum agentury NMS Market Research pro sněmovní volby ukázal, že by překročili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Sociální demokraté by zůstali s 2,8 procenta opět mimo.
Ani jedna ze stran nestojí o sloučení, což zástupci SOCDEM i KSČM dlouhodobě deklarují. Mediálně podle Šmardy ale vznikl dojem, že přesně to mají v úmyslu, a schůzku, ze které mohli těžit, raději zrušil. Kooperaci nejen s komunisty, ale i dalšími levicovými subjekty přitom posvětilo vedení strany a sám Šmarda už dříve Novinkám řekl, že je tento krok potřeba.
„Sociální demokracie by se do voleb (sněmovních) měla snažit spojit s jinými sociálně-levicovými, odpovědnými stranami,“ popsal Novinkám.
Sociální demokracie se nespojuje s komunisty. Nikdo neotáčí a tenhle článek je fake news.
— Michal Šmarda • Sociální demokracie (@MichalSmarda) August 22, 2024
Jasně jsem opakovaně odmítl spojování sociálních demokratů s komunisty. Je to pro mě naprosto nepřijatelné. ❌ Nic takového nikdy nenavrhl a nepodpořil ani žádný člen vedení Sociální… pic.twitter.com/KLaR4n7UOV
Ke zrušení schůzky ale uvedl: „Byl jsem veden základní myšlenkou, že pokud každá z našich stran zorganizuje samostatnou akci, bude jejich celkový dopad mnohem méně významný než výsledek koordinovaných aktivit. Stranická podoba protestu navíc může mnohé lidi odradit od účasti. Proto je potřeba upozadit stranické zájmy ve prospěch veřejného zájmu.“
Konečná považuje jeho zdůvodnění za „stejně nicneříkající jako je nynější politika SOCDEM“ a jejich přístup k vládní pětikoalici přirovnala k „vesnickému voříškovi, který štěká, ale zároveň vrtí ocáskem“.
Dveře pootevřené
Sociální demokraté naopak opakovaně ostře kritizovali komunisty kvůli válce na Ukrajině a jejich vstřícnému postoji k ruskému agresorovi. Stejně tak za některé jejich extrémní nacionalistické názory.
V otázkách sociálních ale styčné body mají. Způsob, jakým se chce SOCDEM vrátit do parlamentu, ale neumí rozklíčovat ani politologové.
Podle politologa Lubomíra Kopečka čeká Šmarda, jak dopadnou krajské volby. Nepředjímá se příliš dobrý výsledek, což by mohlo vyústit ve výměnu předsedy. Sociální demokraté se střelili do vlastní nohy, když změnili název a zabudovanou značku ČSSD jim vzala Jana Volfová se stranou Českou suverenita sociální demokracie.
Konečná: Mým cílem je sundat Fialovu vládu
Ta v některých krajích kandiduje v koalici s komunisty, což může být pro část voličů SOCDEM matoucí a sociálním demokratům to uškodí.
To, že přizvali k jednání nad společnými „levicovými aktivitami“ i komunisty, podle Kopečka značí, že si nechávají otevřené dveře i k nim.
„Nějaké širší spojenectví smysl dává, pokud se chce sociální demokracie vrátit do Sněmovny, protože šance, že by se jí to povedlo samostatně, je velmi nízká. V danou chvíli, si myslím, funguje toto jednání jako snaha úplně si nezavřít dveře, respektive nechat je směrem ke komunistům pootevřené a po krajských volbách se uvidí,“ zhodnotil Kopeček pro Novinky.
Pro řadu členů SOCDEM je stále nepřekročitelné bohumínské usnesení z roku 1995, které zakazuje spolupráci s extremistickými stranami včetně komunistů. I to se ale začíná prolamovat. Vidět to bylo už za vlády ANO a ČSSD, kterou podporovali komunisté.
„Myslím si, že to je teď takový impulz, že nezavírají dveře, vědí o sobě, zjišťují, jaká kooperace by mohla být vhodná, jestli třeba ryze personální nebo v rámci nějakého širšího koaličního uskupení po vzoru Francouzů nebo Italů,“ tvrdí politolog Jan Kubáček. Za původně sjednanou schůzkou vidí i tlak na Šmardu od straníků.
Přesvědčen je o tom, že k žádné dohodě nakonec kvůli obavě soc. dem ze ztráty voličů nedojde. Na zahájení kampaně pro sněmovní volby na společné levicové téma proti vládě je podle něj i málo času. Kdyby začaly strany dříve, měly by podle něj větší šance na úspěch.