Článek
„Tito unikátní tvorové patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat, přirovnávané svou vzácností k pandě velké. Dnes je jejich posledním útočištěm jen pár míst v čínských horách. Za to, že jsou na vymření, může z velké části lov. Jejich maso je totiž v Číně považované za delikatesu,“ vyzdvihl vzácnost největších obojživelníků na světě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a hrdě dodal: „Nikde jinde na světě takovýto pavilón nenajdete.“
Velemlok čínský v pražském Velemlokáriu.
Pořádným oříškem bylo nejen sehnat dospělé velemloky, kteří dorůstají délky okolo 1,5 metru a váží od 30 do 50 kilogramů, ale také to, jak jim postavit pavilón a nádrže, ve kterých by je návštěvníci skutečně viděli.
V pavilónu v pražské zoo jsou tři dospělí jedinci velemloka čínského.
„Velemloci jsou světloplaší, skrývají se pod velkými kameny, ožívají teprve s příchodem noci a navíc jsou samotáři, takže když se potkají, tak se servou. K tomu jsou ještě velmi choulostiví na čistou vodu,“ popsal charakter nových obyvatel zahrady kurátor plazů Petr Velenský.
Čapkova inspirace
Díky důmyslnému systému a pěti nádržím v různých výškách se to však povedlo.
„Nádrže propojuje vodní kaskáda. Mohou přelézat z jedné tůně do druhé a uplatnit tak přirozenou potřebu putovat. Návštěvníci také budou moci velemloky pozorovat ve dvou režimech - denním, kdy se moc nehýbou, a nočním, kdy trochu ožijí,“ vysvětlil systémy, díky nimž jsou velemloci v Praze skutečně vidět, architekt pavilónu David Wittassek.
Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek s největším obojživelníkem na světě
„Velemloci se v pražské zoo představí poprvé, ale s Prahou jsou spojeni už dlouho. První se tu objevili již koncem 19. století. Byli vystavováni coby velká senzace v Havlíčkových sadech, kde je poprvé ve 30. letech spatřil i Karel Čapek a následně se mu stali inspirací pro hrdiny jeho světoznámého románu Válka s Mloky. Tento pavilón je zároveň i poctou jednomu z našich nejvýznamnějších spisovatelů,“ dodal Bobek.