Zolotarev: Ruští příznivci Putina v Česku jsou opatrnější

Válka trvá už více než rok, jaké to pro vás je?

Je to těžké, konflikt nemá rychlé řešení. Myslím, že vše, co dělá Česká republika, Evropa, Amerika a další státy, které Ukrajinu podporují, je dobře a má svůj účinek. Jenže Rusko je stále podporováno jinými státy. Sankce vůči Rusku by měly drtivý výsledek a válka by možná skončila už před půlrokem, kdyby Rusko nemělo za zády Čínu, Írán a další státy, které s ním udržují obchod a pomáhají dál financovat válku. Bohužel celý svět není zajedno.

Mrzí vás ten nekončící konflikt?

Samozřejmě. Jsem napůl Ukrajinec po mamince, otec byl Rus. Nosím v sobě obě půlky a hrozně mě události na Ukrajině bolí. Je to pro mě obrovská bolest, i to, že Rusko dospělo pod Putinem k takové degradaci. S dalšími členy Ruské tradice jsme přemýšleli, kdy se Rusko vrátí do normálního stavu. Jenže jsme se všichni shodli, že i kdyby se putinovského vedení zbavilo zítra, nejsme si jistí, na čem by se nové Rusko zakládalo. Devadesát procent národa ztratilo lidskou tvář, když věří tomu, že je potřeba vyvraždit všechny Ukrajince včetně dětí a starých lidí. Je to strašně těžké.

Sdílí ruská menšina v Česku stejný názor na válku?

Je to komplikované. Konkrétně naše organizace Ruská tradice a naši příznivci svůj názor nezměnili, naopak jsme si ho více utvrdili. Odsuzujeme válečné aktivity Putina. Od počátku okupace Krymu a začátku války na Donbasu jsme říkali, že je Putin štváč a válkou to skončí. Nic se nezměnilo. Podporujeme Ukrajinu v jejích snahách se ubránit. Část, o které mluvím, ale bohužel není většinová. Velká část ruské menšiny je spíše pasivní, konfliktem se nezabývá a nemá k němu žádný vztah či názor. Jsou tu ale i zastánci Putina.

Je to podobné jako v celé české společnosti. Ruská komunita v Česku ale ubrala na veřejných projevech, moc otevřeně se nevyjadřuje, i když občas podporu Putina na sociálních sítích vidím. Je to hlavně proto, že řada z nich vidí reálné nebezpečí, že by mohli být nejen morálně odsouzeni, ale třeba postiženi i dalšími opatřeními včetně deportačních. Jsou opatrnější, ale to neznamená, že změnili svůj názor.

Máte mezi sebou nějaké rozbroje?

Nemíváme, delší dobu žijeme v paralelních světech. Naše původní snahy o nalezení aspoň nějaké platformy společných zájmů vždycky ztroskotaly. Navzájem se vidíme, známe se, ale nestýkáme se ani na akcích. Máme zcela opačné výchozí pozice a politické názory.

Není to zvláštní, když Rusové v Česku mají přístup k necenzurovaným informacím?

Často mě zaráží, že velmi inteligentní a vzdělaní lidé, kteří mají přístup na internet, si vybírají jen ty informace, které se jim hodí do karet. Internet je plný proruských stránek a ze všeho si vyberou jen toto. Vůbec se neobtěžují přečíst si názory jiných lidí, jen si utvrzují ten svůj. Je to obrovská tragédie Ruska, inteligence a elita společnosti v drtivé většině je proputinovská. Přitom měli možnost jezdit na Západ a udržovali kontakty se západními partnery, nejen v Česku, ale i ve Francii či Anglii. Současné Rusko se v ničem neliší od nacistického Německa před druhou světovou válkou a během ní. Německo, které dalo světu jedny z největších spisovatelů, básníků a skladatelů, rychle dokázalo přijmout nacismus. U Ruska je to stejné.

Myslíte, že stále je v české společnosti vůči Rusům nevraživost?

Dokážu si představit, že jednotlivé excesy mohou být. Vzpomínám si, že tu byla poměrně velká nepříjemnost vůči ruským studentům na fakultách ČVUT (loni v červnu rektor ČVUT Vojtěch Petráček přikázal ruským a běloruským studentům, aby si požádali o pokračování ve studiu, přiložit měli motivační dopis, ve kterém mohli zmínit aktivity pomoci Ukrajině a protiválečné postoje – pozn. red.). Ano, takové jednotlivosti se stávají. V běžném životě jsem zažil, že na mě lidé pokřikovali, že jsem ruská svině, ale to bylo v 70. letech. Dnes už takové situace nepozoruji. Často slyším ruštinu v tramvaji či obchodech, ale nikdo na mluvící nepokřikuje.

Je to i proto, že část Ukrajinců mluví rusky?

Určitě. Třeba manželka a dítko mého synovce z Charkova utekly před válkou do Prahy a oba mluví rusky. Oblast Charkova je z větší části ruskojazyčná. Nepoznáte hned, jestli rusky mluvící lidé jsou skutečně z Ruska nebo Ukrajiny.