„Zodpovědné vládnutí? Žasnu, je to úplně mimo.“ Rusnok zkritizoval vládu kvůli rozpočtu

„Situace je opravdu vážná. Vláda se snaží vytvořit si rozpočet, který bude vypadat, že se daří naplňovat cíl zodpovědné fiskální politiky, ale bohužel ta realita k tomu podle našeho názoru nesměřuje. Nevidíme zatím světlo v tunelu, i v minulém týdnu byly přijaty úpravy, které dál prohlubují nedostatky na příjmové straně rozpočtu,“ komentoval v nedělním diskusním pořadu v České televizi místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek deficit rozpočtu na příští rok.

„Nejistota je obrovská, nevíme, jaké výdaje se objeví nebo jak se změní příjmy. Bude to o něco horší, než je ten odhad,“ doplnil bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že schodek rozpočtu na rok 2023 bude 295 miliard korun. Odbory podle Samka však odhadují, že nakonec to bude „hodně přes tři sta miliard“, protože kabinet počítá například s tím, že vybere zhruba 100 miliard na Sněmovnou v pátek schválené dani z mimořádných zisků pro energetické, petrochemické firmy a banky, kdy však tento výnos není garantován.

Na to upozornil i člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a profesor ekonomie na Univerzitě Karlově Tomáš Havránek. „Obávám se, že zisky z té daně budou mnohem, mnohem menší, než vláda uvažuje. U bank je otázka, jestli ty zisky v příští letech vůbec budou,“ míní ekonom.

Všichni tři odborníci se také shodli na tom, že zvolený systém mimořádné daně zacílený jen na několik sektorů není ten správný. „Ten systém je podle mě špatně, pokud je něco děláno sektorově a ještě selektivně,“ míní Rusnok.

Někdejší guvernér ČNB se zároveň vymezil vůči fiskální politice vlády a jejímu „zodpovědnému vládnutí“, jak kabinet slíbil ve svém vládním prohlášení.

„Když teče do lodi, tak je potřeba začít ucpávat hned, ne se tvářit, že už to nejde jinak. Situace je úplně jiná, než když se to slibovalo. Je neštěstí, že se tam přidávají další díry, které mohly počkat. Jako nějaké zvýšení hranice pro platbu DPH, jestli bude za dva nebo tři roky, tak co by se stalo? Ta země by se nezhroutila, ani ti poplatníci,“ podivoval se Rusnok.

„Žasnu, co se týče třeba důchodového systému, on nebyl stavěn na valorizaci třikrát za rok, ale teď se ukázalo, že valorizace úplně deformuje výpočet předčasných důchodů. Místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a ucpalo to díru, tak v televizi vystupují úředníci a říkají, aby lidé přišli a přihlásili se o tisícikorunu k důchodu. Ten vyšší důchod budeme platit všichni, zejména naše děti, dalších 50 let. Co to je za zodpovědné vládnutí? To je přece úplně mimo,“ čílil se Rusnok.

Zkritizoval také předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun.

Podle něj vláda bude muset dříve nebo později přistoupit ke zvyšování daní, aby došlo k ozdravení veřejných financí. „Pro lepší politickou průchodnost nezbude než o něco zvýšit všechny daně. Nebál bych se toho, že by se udělaly úpravy u DPH, ale i u fyzických a korporátních osob,“ dodal.