Zničenou krajinu po dolech na Karvinsku mohou oživit divoká zvířata

Pastevní rezervace Slezská krajina by mohla vzniknout na pozemcích firmy Asental Land Zdeňka Bakaly a Lesů České republiky. Jde o zhruba 200 hektarů plochy nedaleko Karviné mezi bývalými doly Jindřich, Gabriela a ČSA.

„Tito velcí býložravci už jen svým běžným životem výrazným způsobem mění prostor, kde žijí. Tedy pozměňují skladbu vegetace a přirozeným způsobem zvyšují kvalitu půdy,“ sdělila krajská mluvčí Miroslava Chlebounová s tím, že vhodnost takovéto pastvy v daném území již byla krajem konzultována s odborníky na danou problematiku. Vyjadřoval se například zakladatel milovické rezervace Dalibor Dostál, odborníci z Ostravské univerzity i Zoo Ostrava.

Podle nich by postupem času v této narušené a oslabené přírodě mohlo dojít díky pastevecké činnosti ke zvýšení biodiverzity a krajinářských hodnot. Umístění rezervace v těsné blízkosti proslulého karvinského šikmého kostela sv. Petra z Alkantary a strategického projektu Pohopark má navíc oblast ještě více zatraktivnit pro turisty.

„Pokud by se projekt realizoval, tak se může toto území stát unikátní, turisticky atraktivní destinací nadregionálního významu s mimořádným edukačním i komerčním potenciálem. Neboť stáda velkých zvířat v přírodě jsou velmi zajímavá pro veřejnost,“ uvedla mluvčí.

„Předběžně jsme diskutovali o možném založení chovných skupin původních druhů velkých kopytníků, jako jsou zubři, koně, osli a zpětně šlechtění pratuři. Tyto druhy by zde měly dominovat,“ líčila dále krajská mluvčí. Kraj ale ve spolupráci s ostravskou zoo řeší i to, že by do rezervace mohlo být umístěno i malé množství vybraných asijských kopytníků.

Jde například o gaura, což je nejmohutnější ze všech turů, bantenga či ohroženého asijského osla onagera nebo vzácného indického jelena barasingu. Tento jelen je v Evropě například chován ve čtrnácti zoo, kde je pouze kolem tří stovek jedinců. V Indii a Nepálu je totiž hlavní potravou tygra.

Kraj upozornil, že drtivá část území postiženého těžbou byla rekultivována za pomoci strojů podle stejné šablony. „Vidíme tak v různých částech Ostravska a Karvinska naprosto stejné druhy přírody. Proto přemýšlíme o tom novém a trochu jiném způsobu proměny krajiny, které se osvědčil i na bývalém tankodromu v Milovicích či probíhá na Kozmických loukách na Opavsku,“ upozornila Chlebounová.

Dodala, že v současné době je projekt ve fázi idey potvrzené první studií proveditelnosti, pokud jde o výskyt flóry a fauny a také zásadního poškození a devastace krajiny v diskutované oblasti. „Kraj zahájil dialog s vlastníkem pozemků společností Asental Land, aby zjistil, zda má o takovýto druh projektu zájem,“ shrnula Chlebounová.

Další rezervace divokých koní a turů byla v Moravskoslezském kraji dokončena vloni v Krnově na Bruntálsku. Posledním krokem bylo na podzim převezení tří mladých hřebců exmoorských ponyů z Milovic. Jejich úkolem, tak jako i dvou praturů dovezených do krnovské rezervace vloni, je spásat území bývalého vojenského areálu Chomýž, které je významným krajinným prvkem pod mimořádnou ochranou.

Stádo v Krnově už je kompletní a celý areál, rozkládající se na ploše 36,6 hektaru, je hotový. Za práce město zaplatilo přes 5,2 milionu korun. Prováděla je firma Tomáš Foros, která se také až do roku 2033 bude o pětihlavé stádo starat.

Desetiletá péče o pratury a ponye vyjde na 2,3 milionu korun. Obě zakázky jsou součástí projektu Podpora biodiverzity botanicky a zoologicky cenného území bývalého vojenského areálu v Chomýži u Krnova. Radnice na něj získala evropskou dotaci ve výši 6,8 milionu korun.

Se získáním dotace na projekt pastevní rezervace Slezská krajina počítá i Moravskoslezský kraj.