Článek
Jména účastníků diskuze ale Klaus zásadně nezveřejňuje.
„Všichni cítili velmi silně tuto nezodpovědnou a krátkozrakou rezignaci a z ní plynoucí nebezpečí ztráty demokratického charakteru naší země,“ popisuje debatu Klaus na svém webu.
Podle něj řada diskutérů považovala za cíl revolučních změn v roce 1989 dostat represivní složky státu pod kontrolu volených orgánů, dnes ale prý nastává „riskantní odklon“.
„Většina účastníků cítí ohrožení demokracie ze strany těchto represivních složek, které se stylizují do vytváření dojmu, že představují a zastupují ‚hlas lidu‘. To je zásadní omyl. Právníci na schůzce zdůrazňovali, že ‚základním suverénem je lid a že prvotní legitimitu mají volené orgány‘,“ napsal Klaus.
Nezávislost jen soudům?
Z diskuse podle Klause také vyplynulo, že na vině je selhání politiků a zákonodárné moci, která nezvládla represivním složkám vymezit prostor.
Diskutéři podle Klause dospěli k tomu, že chybou není ani tak laxnost politiků, jako jejich obava z médií, která se do těchto témat pletou a jež vytvořila prostředí, ve kterém platilo „nechme represivní orgány, ať mají klid na svou práci“.
„Významným příspěvkem k vytvoření této situace byla v české politice se prosadivší (už od dob Václava Havla a celé Pravdy a lásky) myšlenka tzv. nezávislosti. Fenomén této zneužité nezávislosti je ‚zhoubnou myšlenkou rozežírající stát a jeho instituce‘,“ citoval Klaus.
Většina účastníků se podle něj pohoršovala nad hojností výskytu slova „nezávislost“ ve veřejném prostoru a v médiích. Nezávislost se prý i jinde ve světě měla původně vztahovat jen na soudy.
Ištvan coby nahraditelný generál
„To, co se stalo v polovině června letošního roku, nebylo výjimečnou, jednorázovou, zcela partikulární akcí,“ prohlásil Klaus.
Diskutéři se údajně shodli na tom, že zásadním průlomem v emancipaci orgánů činných v trestním řízení bylo nastolení tématu korupce „jako středobodu souboje s parlamentní demokracií a s lidskou svobodou v naší zemi“.
„Dlouhá rozprava byla věnována tématu „Ištvan“. Spor byl veden o tom, byl-li pan Ištvan a jeho chování v minulých týdnech excesem, tedy zcela izolovaným, výjimečným jevem, nebo zda se jedná o systémový jev, o dokončení systémové změny, která proběhla téměř bez povšimnutí před našima očima,“ popsal dále Klaus s tím, že většina se shodla, že jde o systémovou záležitost.
„Inspirativní byla i diskuse o tom, zda je Dr. Ištvan „pěšákem či generálem“. Zdá se, že pěšákem nebyl, ale zaměnitelný či nahraditelný jistě byl,“ dodal exprezident.
Závěrem se Klaus ptá, zda je současná politika v dnešním stavu „rozkladu a slabosti politických stran“ schopna své „selhání“ napravit. Šanci vidí ve volbách. „Teď si jen přejme, aby se o to některé politické subjekty pokusily,“ uzavřel Klaus.