Znásilnění jako sex bez souhlasu, navrhují Piráti

Ministerstvo přišlo se dvěma variantami, obě počítají s tím, že se musí dít „proti vůli“ znásilňovaného. Podle Kocmanové to nestačí. Oběť totiž i tak musí prokázat, že se dostatečně bránila, a v mnoha případech se oběť znásilnění nebrání.

„Nepokryje to reálné případy, jako je například paralýza, zamrznutí strachem, což je přirozená reakce těla na neznámou, stresovou situaci, ani vztahové násilí, kdy se oběť opakovaně nebrání. Například proto, že ví, že by to nepomohlo, nebo jsou ve vedlejší místnosti děti, a tak čeká, až to přejde,“ vysvětlila Kocmanová. Blažek očekává, že ministerská úprava Sněmovnou projde jako dostatečná.

Ročně podle policejních statistik dojde v ČR zhruba ke dvanácti tisícům znásilnění, nahlášených je přitom jen pět procent z nich. Podle poslankyně je to alarmující číslo. Přitom až v sedmdesáti procentech nastává u oběti paralýza.

„U nás pořád panuje stereotypní představa znásilnění, že se odehrává jen na odlehlém místě v noci, někdo na nás míří zbraní a my se strašně bráníme. Největší část se ale odehraje ve vztahu a oběti jsou paralyzované,“ řekla.

Největší problém přitom je, že výpověď takové oběti často neuspěje ani u vyšetřovatelů, natož u soudu. Právník David Bartoň, který oběti znásilnění často zastupuje, uvedl příklad.

„Moje klientka byla zneužita knězem v průběhu zpovědi. Byla paralyzovaná, nebyla schopna vůbec nic udělat. O několik let později se svěřila dalšímu knězi, který byl její duchovní doprovázející u řádu, do kterého chtěla vstoupit. Ten ji znásilnil také,“ popsal advokát.

Tímto případem se nyní zabývá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

„Policisté případ odložili, protože řekli, že se tento čin do definice znásilnění nevejde. A když případ policie odloží a státní zastupitelství potvrdí, nedostane se to ani k soudu. Tento konkrétní případ se proto začal soudně řešit až devět let poté, co k činu došlo,“ dodal.

Kocmanová uvedla, že ohledně souhlasné definice znásilnění koluje řada mýtů. „Lidé se mě ptají, jestli bude před sexem potřeba písemný souhlas, to samozřejmě nebude. Neruší se ani presumpce neviny, nebude snazší znásilnění prokázat,“ řekla poslankyně.

„Mění se jen to, že oběť nebude muset prokazovat, co udělala, aby znásilnění zabránila, ale žalobce bude muset prokázat, že ke znásilnění došlo bez souhlasu oběti,“ dodala. I nadále bude muset být bezpochyby prokázáno, že oběť byla skutečně znásilněna.

Nebojí se ani vyššího počtu falešných obvinění ze znásilnění. „Tato praxe dobře funguje například v Británii už dvacet let. Z diskuse s britskými právníky vyplynulo, že falešná obvinění se vůbec nenavýšila, stále jich jsou jen jednotky,“ řekl Bartoň.

V praxi je podle něj takové případy snadné odhalit. „Soudní senát má k dispozici dostatek prostředků, například elektronickou komunikaci či znalecké posudky od psychologů a psychiatrů, aby posoudil, která varianta je pravděpodobnější,“ uvedl advokát.