Známky se mají zrušit i pro druhé třídy

Původně zákonodárci zvažovali, že by se povinnost týkala jen prvňáků, nakonec zrušení známek rozšířili i na druháky. Podle navrhovatelů je odklon od známkování v nejnižších ročnících celosvětový trend.

V evropských zemích jsou přístupy různé. Někde se na prvním stupni neznámkuje vůbec, někde je nepovinné. Vyžadované je třeba ve Francii, Švédsku či Rakousku, ale i pro poslední dvě zmíněné země platí, že známky musí doplňovat slovní hodnocení.

Jeho výhodou je, že učitel může na vysvědčení přiblížit silné a slabé stránky žáka v jednotlivých předmětech a dát mu směr pro jeho další snahu. Děti se pak lépe motivují k učení a mají celkově lepší výsledky.

.

Pro učitele to však znamená velkou práci navíc, protože musí každého žáka bedlivěji sledovat a psaní vysvědčení je určitě časově náročnější. Zřejmě i proto se v Česku zatím moc neuchytilo.

„Počet škol, které dnes hodnotí slovně, je v řádu jednotek procent. Časté jsou různé kombinace, kdy slovní hodnocení doprovázejí známky, někde je to jen na prvním stupni, někdy zase jen jednotliví učitelé, kteří zkoušejí nové metody. A pak jsou školy, které hodnotí čistě jen slovně,“ popsal Novinkám šéf České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Slovnímu hodnocení kladou odpor také konzervativní kantoři a rodiče, kteří jsou zvyklí na známky a mají dojem, že se v nich snadno orientují. A to přesto, že už je mnoha průzkumy prokázáno, že známky neodrážejí skutečné znalosti a dovednosti žáků a kritéria stupnic se v jednotlivých školách výrazně liší.

Slovní hodnocení se dá ovšem pojmout také zcela formálně, takže se žádný rozdíl proti známkám ani nemusí projevit. „To si škola připraví nabídky vět, ale pak zjistíte, že napříč školou jsou ty věty pořád stejné. A každý ví, jaká věta sedí na dvojku, jaká na čtyřku,“ uvedl Zatloukal.

Se slovním hodnocením se podle něj musí počítat od začátku a učitel musí vědět, jaké informace k tomu bude potřebovat.

„Když v tom učitel nevidí smysl, přínos ani benefit, je to zavádění komplikovanější. Spousta z nich to poznala za distanční výuky. Porozuměli, že známkovat za lockdownu nedává úplně smysl, a proto přistoupili na slovní hodnocení. Pak se ale po návratu do lavic i pod vlivem rodičů vrátili ke známkám,“ dodal.

Podle něj je už nyní k mání řada manuálů a metodické podpory, nejvíce by však pomohlo, kdyby si učitelé mohli mezi sebou vyměnit zkušenosti. „Ale toto síťování zatím moc neprobíhá. Je tam spíš znát konzervativnější přístup,“ poznamenal.

Z možného fiaska nemá obavy ředitelka ZŠ Bystřice Jana Servusová z Učitelské platformy. „Vůbec nepochybuju o tom, že když učitelům poskytneme nějaký metodický rámec, že to zvládnou,“ řekla Novinkám. Poukázala na zkušenosti z pandemie nebo na to, že slovní hodnocení uplatňuje řada škol u nových žáků z Ukrajiny.

Spoléhá se, že ministerstvo školství připraví i sérii online seminářů a připraví plány, aby se se slovním hodnocením mohlo od září 2027 začít.

Podle ní to zejména pomůže dětem, kterým hrozí školní neúspěch. „Sejme to z nich nálepku dvojkařů, trojkařů, ale ani to nedevalvuje jedničky,“ uvedla.

Změnu oceňuje také Blanka Zelenková z Asociace předškolní výchovy. „Ve školách by měly být slovní hodnocení a motivace jiné než jen známkami. Napomůže to i volnějšímu přechodu z mateřské do základní školy, aby to dítě nebylo vystaveno takovým stresům a vysokým nárokům,“ sdělila Novinkám.

Slovní hodnocení je jedním z opatření, která mají omezit nadměrné počty odkladů školní docházky. Poslanci mimo jiné chtějí zajistit, aby ve větších školách byl v každé první třídě k dispozici asistent. Chystají i změnu v posudcích školní zralosti.