Článek
Se slovním hodnocením má zkušenost 28 procent respondentů, v Praze dokonce 41 procent. Tito lidé se k možné změně staví vesměs kladněji.
„Větší podporu má myšlenka zavedení slovního hodnocení v prvních třídách základních škol hlavně u mladých lidí pod 30 let, naopak mezi seniory je odpor k takové změně nejvýraznější“, dodal Radek Pileček z agentury STEM/MARK.
Zatímco žákům prvních tříd by slovní hodnocení dopřála polovina lidí, pro druhou třídu by se zamlouvalo již pouze 43 procentům lidí. Ve třetí třídě by již chtělo slovní hodnocení pouze 35 procent lidí. S jeho zavedením pro vyšší ročníky podpora dále klesá.
Přísné známky snižují cíle dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře, tvrdí studie
Nechtějí měnit tradici
Nejzmiňovanějším argumentem pro zachování klasických známek je zvyk a tradice (24 procent). Dále jsou to přehlednost (23 procent), objektivita (21 procent) a motivační faktor pro žáky (20 procent).
Lidé preferující slovní hodnocení vyzdvihují menší stres pro děti (31 procent), osobnější hodnocení umožňující postihnout kvality i slabiny (31 procent) i možnost komplexnějšího pohledu (24 procent).
Průzkum proběhl mezi 504 osobami od 13. do 17. února.