Článek
Tak se tomu zřejmě stalo v případu muže z Kuřimi, který se již roky soudí o svou dceru. Muž si své vyšetření u znalkyně tajně nahrál a ze záznamu plyne, že znalkyně některá vyšetření vůbec neudělala, ačkoli je v posudku vyhodnotila.
Muž se už několik let snaží dostat do své péče osmiletou dceru, kterou má po rozvodu v péči její matka. Kromě své bývalé manželky se muž přitom musí potýkat i s odmítavým postojem místního OSPODU.
Muž se přitom stará o starší těžce handicapovanou dceru a mladší dcera si dlouhodobě přeje žít s otcem a sestrou.
Okresní soud Brno-venkov nakonec po dlouhých tahanicích o svěření do péče rozhodl, aby rodiče i dceru vyšetřil soudní znalec z oboru psychologie. Úkol připadl znalkyni Blance Špíškové. Ta patří mezi „ostřílené“ brněnské soudní znalce.
Soud smetl obžalobu ze stolu
„Když jsem se dozvěděl, že znalecký posudek na to, jestli dostanu dceru do péče, bude provádět tato znalkyně, nechápal jsem to. Před necelými třemi lety totiž dělala posudek na tuto mou mladší dceru, ale v trestní věci. Ten posudek pro mě dopadl hodně špatně a já jsem nakonec skončil jako podezřelý. Naštěstí soud mě i přesto zprostil obžaloby,“ řekl Právu otec.
Do mého posudku mimo jiné napsala, že použila sedm metod, ve skutečnosti mi ale tři testy vůbec nedala. Přesto je pak vyhodnotila, jako kdybych je dělal.
Zkušenost se znalkyní Špíškovou muž učinil poté, co nahlásil podezření, že jeho osvojený syn žijící s matkou sexuálně obtěžuje nevlastní sestru. Při výslechu na policii dívenka osahávání potvrdila, při vyšetření u znalkyně už o tom nechtěla mluvit a řekla, že se sama prý na přirození poškrábala.
Znalkyně pak do posudku napsala, že dívka uvedla, že si to celé vymyslela a prý naznačovala, že to tak chtěl její otec. Případ se otočil o 180 stupňů a před soudem stanul otec obžalovaný z křivého obvinění. Soud ale obžalobu smetl ze stolu a závěry znalkyně o tom, že otec dceru navedl, označil za pouhé domněnky.
Tajná nahrávka vyšetření
Muž se proto po této špatné zkušenosti se znalkyní Špíškovou rozhodl své vyšetření u ní tajně nahrát.
„Bál jsem se její podjatosti. A udělal jsem dobře, protože nyní do mého posudku mimo jiné napsala, že použila sedm metod, ve skutečnosti mi ale tři testy vůbec nedala. Přesto je pak vyhodnotila, jako kdybych je dělal,“ upozornil muž.
V řadě ohledů se vyjadřuje zcela neobjektivním jednoduchým způsobem, vyjímá fakta z kontextu, vyjadřuje se zcela nepřesně a dokonce předjímá rozhodnutí soudu.
A tak je ve znaleckém posudku například popsána výše inteligence posuzovaného, přestože žádný inteligenční test v průběhu svého vyšetření znalkyně podle mužova záznamu neprovedla. Testy, které podle záznamu muž nedělal, znalkyně Špíšková odbyla slovy: „Test není validní, nelze vyhodnotit pro extrémní tendenci posuzovaného vidět se v lepším světle.“
Více jak 4,5 hodiny dlouhý záznam pak muž předal k posouzení soudní znalkyni Janě Telcové, která práci své kolegyně podrobila zdrcující kritice. V posudku je skutečně psáno, že znalkyně Špíšková použila sedm metod, na záznamu jsou ale patrné jen čtyři.
„Další psychodiagnostické metody podle nahrávky nebyly použity, ačkoli je ve svém znaleckém posudku znalkyně uvádí a dokonce popisuje jejich výsledky!!!“ napsala Telcová.
„Z audiozáznamu je patrné, že některé kresebné testové metody znalkyně nepoužila. Tudíž jejich popis nemohla provést. Přesto tak učinila. Významné je však především to, že z kresebného materiálu k testům není možno naměřit extrémní tendenci posuzovaného jevit se v lepším světle,“ upozornila Telcová.
Některé závěry vypadají jako opsané z manuálu k testu, nikoli jako interpretace. Další budí dojem, že výsledky byly dány takříkajíc od oka.
„Znalkyně nezná základní legislativu, neví, že už neplatí dřívější zákon o rodině, nezná judikaturu Ústavního soudu. V řadě ohledů se vyjadřuje zcela neobjektivním jednoduchým způsobem, vyjímá fakta z kontextu, vyjadřuje se zcela nepřesně a dokonce předjímá rozhodnutí soudu,“ zakončila posouzení práce své kolegyně.
Znalkyně: Nevěděla jsem, že mě nahrává!
Právo oslovilo i psychologa působícího v jedné z psychiatrických nemocnic se žádostí o posouzení výsledků znalkyně Špíškové, které napsala do svého posudku.
„Některé závěry vypadají jako opsané z manuálu k testu, nikoli jako interpretace. Další budí dojem, že výsledky byly dány takříkajíc od oka, bez vysvětlení, podle jakého systému vlastně postupovala. Výsledek vypadá tak, jako by si řekla, že dělat všechny testy nemá cenu. Ale ani sebelepší odborník nedokáže odhadnout, jak testy vyjdou. Mohou se tam objevit skutečnosti, na které by se jinak nepřišlo,“ řekl Právu psycholog.
Soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Ivana Losová po zjištění, že posudek byl takto zpochybněn, vyzvala znalkyni Špíškovou k vyjádření. Ta okamžitě napadla odbornost své kolegyně i s tím, že celý záznam může být sestříhaný a navíc byl prý pořízený protiprávně, neboť znalkyně neměla tušení, že je nahrávána.
Právo se s případem obrátilo i na ministerstvo spravedlnosti. Podle jeho mluvčího Jakuba Římana se ministerstvo může zatím vyjádřit jen v obecné rovině tak, že pokud by znalec úmyslně podal nepravdivý posudek, dopustil by se tím trestného činu s trestní sazbou až deset let vězení.