Článek
Vlk podle verdiktu, který má Právo k dispozici, vypracoval před třemi lety posudek k nehodě na hlavním tahu mezi Benešovem a Táborem. „Posudek obsahoval nepravdivé a matoucí závěry, které měly přesvědčit soud o tom, že projednávanou dopravní nehodu zavinil poškozený. Zcela ignoroval stopy, které byly policejním orgánem zjištěny při ohledání místa dopravní nehody, byly zadokumentovány a byly znalci k dispozici,“ stálo v obžalobě.
Neodbornost a zkreslení
Řidička, k jejíž obhajobě Vlk posudek zpracoval, popsala, jak jeho dílo justice vnímala. „U soudu znalecký posudek shodili, protože posudku nevěřili, že je udělaný jen ručně na papíře, a pan soudce řekl, že ho nebude vůbec brát v potaz, a rozhodl. U krajského soudu se to opakovalo s tím, že paní soudkyně řekla, že takový posudek se jí nelíbí,“ prohlásila. Řidička za ublížení na zdraví z nedbalosti dostala trest v podobě pokuty 14 tisíc korun.
A Vlk, který jako znalec působí už od roku 1991, sám putoval před trestní soud. Tam jasně vinu odmítl a opřel se do revizního posudku, který zpracovala Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. „Snaží se ze mě udělat za každou cenu hlupáka,“ tvrdil.
Revizní posudek skutečně na znalci nenechal nit suchou a jeho práci označil za vysoce nekvalitní. „V podstatě nedává obraz nehodového děje a v důsledku toho nemůže sloužit k jeho správnému posouzení. Při práci s časovými a prostorovými údaji umocňuje již tak značnou nesprávnost svého posudku tím, že tam, kde by měl odečítat, tak přičítá, což vedle školáckosti takové chyby vede k přesně opačným závěrům,“ napsala fakulta.
„Co se týká příčin nekvality nebo nesprávností, tak v zásadě může být příčina takto nekvalitního posudku dvojí. Buď záměrné zkreslení výsledku znaleckého posudku, nebo vysoký stupeň neodbornosti znalce. Lze očekávat, že výsledek je kombinací obojího, ale vzhledem k charakteru některých pochybení lze větší váhu dávat druhé možnosti, tedy nízké odbornosti znalce,“ stálo v revizním posudku.
Chimérické metody
Třebíčský soudce Jaroslav Krátký nakonec rozhodl, že znalec se dopustil úmyslného zkreslení posudku. Při ukládání pokuty a trestu zákazu činnosti soudce také připomněl, že Vlk byl před 14 lety odsouzen za zpronevěru a krádež.
Jak Právo zjistilo, nad další znalcovou prací se pozastavil v případu smrtelné nehody i Městský soud v Brně, kde Vlk také vypracovával posudek na žádost obhajoby.
„Znalec Vlk vycházel z nelogických, až nesmyslných ukazatelů,“ zhodnotil revizní znalec a dlouholetý ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT Aleš Vémola.
„Metody Ing. Vlka jsou vskutku značně chimérické, neodpovídají současným možnostem a vědeckému poznání, v podstatě je možno je nazvat spíše spekulativními,“ dodal soudce tohoto případu Michal Kabelík.