Zmutovaný vir se šíří i v Česku. Hrozbou není

Zjištění, že s druhou vlnou se Českem šíří jiná varianta viru, by mohlo vysvětlit i to, proč se někteří lidé, kteří už covid-19 prodělali, nakazili znovu. Nový kmen SARS-CoV-2 tak může představovat komplikaci pro výrobce vakcíny. Ale ne zásadní.

Jak řekl Právu vedoucí výzkumné skupiny Strukturní virologie v CEITEC (Středoevropský technologický institut) v Brně, virolog Pavel Plevka, „zjištěná mutace znamená malou změnu spike proteinu a je pravděpodobné, že účinnost vakcíny neovlivní“.

K témuž závěru dospěli v případě agresivnější mutace viru, která momentálně trápí Británii, i britští a kanadští vědci.

„Na více místech v Česku, především v Praze a ve Středočeském kraji, se zcela nezávisle na sobě objevují nové varianty koronaviru. To jsou naše zjištění, protože většina námi vyšetřovaných vzorků pochází z Prahy a okolí. Nicméně stejná situace je pravděpodobně v celé republice,“ osvětlila Právu výsledky zjištění Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

„Tato mutace může potenciálně měnit antigenní odlišnost této skupiny varianty SARS-CoV-2. Tento nález je z hlediska změny povrchové struktury významný,“ dodala Jiřincová.

Právě ona nález jako první zjistila a publikovala ho ve své zprávě. „My sekvenujeme (proces, při němž se určuje primární struktura daného bio­polymeru – průkaz identity organismu, pozn. red.) od začátku, tedy od jara jako jediní u nás ve spolupráci se Státním veterinárním ústavem. I přesto, že ani jedna z pracovních skupin nemá dostatečně finanční ani personální kapacity. Řekla bych, že z čistého entuziasmu. Nevím přesně, jaká mutace se šíří v Británii, ale my jsme už v září odhalili novou variantu SARS-CoV-2 v několika zájmových ohniscích v Praze,“ komentovala šíření mutace v Česku molekulární bioložka Jiřincová. V té době se ve veřejném prostoru hovořilo především o ohnisku v pražském klubu Techtle Mechtle.

„Ne ve všech mutacích se shodujeme. Některé vznikají nezávisle na sobě jako reakce na imunitní odpovědi lidského organismu, jiné se šíří v souvislosti s cestováním lidí. Mutace je pozorována na celém světě. Občasné případy prokázané reinfekce mohou souviset právě s těmito změnami,“ dodala Jiřincová.

Viry stále nějak mutují, už to mají v povaze. „Do července bylo identifikováno 12 000 mutací koronaviru,“ upozorňuje Pavel Plevka.

Jenomže tato mutace ovlivňuje spike protein, tedy takzvanou bodlinku či hrot viru, se kterým pracuje vakcína. „Mutace identifikovaná týmem doktorky Jiřincové ovlivňuje strukturu spike proteinu, který tvoří výstupky na povrchu viru. Spike protein je cílem vyvíjených vakcín, které mají za cíl naučit imunitní systém tento výstupek rozpoznat. Mutace spike proteinu mohou tedy účinnost očkování ovlivnit.

Ale i kdyby se ukázalo, že očkování na mutantní typ koronaviru není tak účinné, výrobci si podle českých vědců snadno poradí.

„Právě proto můžeme být rádi, jak úžasnou technologii výrobci vakcíny použili. Jde o mRNA (messenger RNA, tedy poslíček – jednovláknové nukleové kyseliny) vakcíny a ty mají výhodu, že se u nich snadno změní matrice sloužící pro tvorbu proteinu. Tedy že na jiné varianty viru může výrobce rychle odpovědět. Vysvětlila bych to asi tak, jako když na kabát našijete nové knoflíky. Látka i střih zůstávají, šicí stroje jedou dál, jen se použijí jiné knoflíky,“ dodala Helena Jiřincová.

Účinnost vakcíny by neměla být ohrožena ani ve Velké Británii, kde se nyní šíří nový kmen viru SARS-CoV-2.

„Mutant v Británii má 23 mutací, některé z nich ve spike proteinu. Zatím nejsou obavy, že by na něj nefungovala vakcína nebo léky, ale je podezření, že se šíří v populaci rychleji než ostatní varianty viru,“ komentoval aktuální obavy britského zdravotnictví Plevka.