Zmrazíme vám platy, řekl Blažek justici

Po jednání to Právu řekl šéf Soudcovské unie ČR Libor Vávra, potvrdil to i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, v úterý nekomentoval a nebral telefon.

Na Twitteru pouze sdělil, že s vrcholnými představiteli justice a státního zastupitelství jednali o průběhu ko­aličního jednání o tzv. konso­lidačním státním balíčku a jeho dopadu na platy ústavních činitelů a státních zástupců.

„V podstatě nás varovali, že může přijít něco, co dopadne na naše platy. A nemělo by to být nic horšího než něco jako zmražení. Ještě neví jaké a případně zda se to opatření přijme, nebo nepřijme. To je resumé naší schůzky, tedy že nesdělili nic jasného. Kdyby to vypadalo, že nebude nic, tak by nás asi nezvali,“ řekl Právu Vávra.

V podobném duchu hovořil i místopředseda Nejvyššího soudu Šuk. „Byli jsme seznámeni s úvahami politické reprezentace o tom, jak bude příští rok nakládáno mimo jiné s platy soudců a státních zástupců,“ uvedl Šuk po schůzce.

Té se mimo jiných zúčastnili i koaliční vyjednavač za ODS a místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda, předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Tím, že Blažek možné zmrazení platů v úterý probral se zástupci české justice, chtěl podle Vávry naplnit požadavek Ústavního soudu, aby podobný zásah prošel nejprve debatou s justičními špičkami.

„Pravda je, že v tuto chvíli nemají domluvené politické řešení a nepředložili nám třeba dvě tři varianty, což mě docela mrzí. Hovořili o tom, že ta debata (o zmrazení platů) je součástí balíčku, který se bude týkat širšího spektra opatření vlády tak, aby dostali rozpočet do nějakých rozumných mezí,“ řekl Právu Vávra.

Opatřeními, kterých by mělo být zhruba 60, chce vláda příští rok snížit deficit státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun.

Podle Vávry ale zatím definitivní návrh neexistuje, představa vlády je však taková, že platy ústavních činitelů – tedy ani soudců – příští rok neporostou. Úterní jednání bylo prý jen čistě informativní.

„Klíčové bude, jestli to vyhoví mantinelům nastaveným Ústavním soudem, nebo nikoliv,“ míní Šuk. „Znovu jsme zopakovali tyto mantinely, tak jak je Ústavní soud řekl, že se soudní moc nesmí vydělovat od ostatních zaměstnanců státu, což v praxi znamená, že pokud zmrazit platy, tak všem státním zaměstnancům,“ přiblížil Vávra.

Blažek už dříve předeslal, že vláda snížení platů ústavních činitelů – a tedy i soudců a státních zástupců – do konsolidačního balíčku zahrne. Hovořil o tom, že soudců jsou tři tisíce, státních zástupců 1300 a mají vyšší platy než politici.

„Je nadbytečné a nepříjemné, že neustále dochází k zasahování do platového automatu. Jsem proti dalším zásahům,“ řekl České televizi prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna.

Podle něj opakované zásahy znemožňují automatu, aby ukázal svou životaschopnost. Je ale přirozené, pokud by s poklesem výkonnosti ekonomiky a stagnací platů v národním hospodářství stagnovaly i platy ústavních činitelů, podotkl. „Státní zástupci v minulosti nesčetněkrát projevili solidaritu k Česku,“ dodal Foldyna.

Plat soudců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koefi­cientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Státní zástupci pobírají platy o deset procent nižší než soudci.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106 986 na 100 872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením.

Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100 tisíc korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90 tisíc korun.

* podle praxe a stupně, začínající soudce bere 100 tisíc korun ** Národní sportovní agentura