Zmizí autobusové nádraží? Pražskou Florenc čeká radikální proměna

Dálkovým spojům včetně těch mezinárodních sloužil autobusový terminál na Florenci od června 1948. Ještě větší smysl začal cestujícím dávat v květnu 1974, kdy v jeho blízkosti začalo zastavovat metro linky C, jež v té době vedlo jen na Kačerov.

Intenzita provozu v pražských ulicích však neustále roste, dálkové spoje a cestující v nich tak v posledních dvou dekádách mnohdy tráví při průjezdu metropolí desítky minut v kolonách. Dny autobusového nádraží na pražské Florenci jsou proto možná sečteny.

„Město loni zadalo Institutu plánování a rozvoje s Ropidem (organizátor pražské veřejné dopravy, pozn. red.) a magistrátním odborem dopravy zpracování analýzy, jak přistupovat k organizaci autobusové dopravy. Součástí toho je i prověřit budoucí roli autobusového nádraží na Florenci. Následně budeme diskutovat, jestli má nadále fungovat na stejném místě a zda nenajdeme vhodnější umístění,“ řekl Novinkám náměstek primátora zodpovědný za územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Jedna z možných úvah podle něj spočívá v intenzivnějším využití terminálů na okraji města. „Vznikne také nový terminál Nádraží Smíchov, kam autobusy přijíždějí po expresní komunikaci. Analýza rovněž zjišťuje, kolik a jakých autobusových slotů je potřeba. Prověříme i možnost zastavování autobusů před hlavním nádražím pro průjezdné dálkové linky,“ vysvětluje Hlaváček.

Vlastníkem autobusového nádraží je od roku 2023 společnost Penta Real Estate, která vlastní i další přilehlé pozemky v okolí. Jak bude řešené území vypadat, mělo vzejít z mezinárodní urbanistické soutěže Florenc21.

„Ve vítězném návrhu bylo autobusové nádraží integrováno do přízemí jednoho ze stavebních bloků kvůli požadavku tehdejšího vlastníka autobusového nádraží, kterým byla společnost ČSAD Praha Holding. Koupí autobusového nádraží společností Penta se tyto požadavky změnily,“ vysvětluje mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.

„Nový vlastník zvažuje přesun nádraží do východní části. Je to jeho legitimní požadavek, který jsme diskutovali i s autory vítězného návrhu urbanistické koncepce území. Ten tuto změnu prověřil, akceptoval a podpořil. Z jeho pohledu je i provozně výhodnější než zatahovat autobusy skrz oblouky západní větve Negrelliho viaduktu a integrovat nádraží do parteru stavebního bloku,“ upřesňuje Vácha.

Podle pražského náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se s takovou situací nedá téměř nic dělat. „Autobusové nádraží Florenc je v soukromém vlastnictví developera. Město nemá prakticky možnost do jeho provozu zasahovat. Do zpracování zmiňované koncepce ale město s vymístěním nádraží nesouhlasí,“ uvádí Hřib.

Záměr Penty, jenž by mimo jiné znamenal o desítky metrů delší cestu od metra k autobusům, kritizuje Anna Vinklárková ze spolku Arnika. „Cestování jednoduše už nebude tak pohodlné. Místo toho, aby město otevřeně prezentovalo a diskutovalo vizi budoucího centrálního dopravního uzlu, to řeší za zavřenými dveřmi s Pentou. A město stále čeká, co Penta navrhne. My ostatní už se pak na hotovou věc budeme jen dívat,“ uvádí mimo jiné Vinklárková.

„Pentě jde jen o to, aby zastavěla to nejlukrativnější místo a autobusák zůstal na tom výrazně horším,“ dodává aktivistka s Arniky.

Penta Real Estate však nesouhlasí. „Naši kolegové spíše řeší, jak provoz autobusového nádraží optimalizovat, a může se stát, že v budoucnu bude na menší ploše. Budeme ho však dál provozovat a s tím počítá i územní plán,“ vysvětluje PR manager Penta Real Estate Martin Lánský.

„Autobusové nádraží je pro nás ziskový byznys. Hospodaření terminálu se nám podařilo vylepšit, počet spojů a cestujících v posledních letech vzrostl. Negativem je ale značná dopravní zátěž, která z provozu autobusového nádraží plyne. Jde o 170 tisíc autobusů ročně. V dlouhodobém horizontu tak záleží především na postoji města, zda bude chtít autobusový terminál v centru zachovat,“ upřesňuje development director společnosti Penta Real Estate pro ČR Rudolf Vacek.