Článek
„Změna statutu fakultních nemocnic bude po volbách jeden z prvních zákonů, o kterých budu debatovat,“ řekl Válek.
Preference koalice Spolu se pohybují kolem 16 procent, ukázal nedělní průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Samostatně by však TOP 09 pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny podle průběžných modelů Medianu nepřekročila.
„Systémová změna v přímo řízených organizacích je něco, co jsem se snažil spolu s panem ministrem Hegerem prosadit. Tehdy jsme se na tom dohodli, souhlasily prakticky všechny lékařské fakulty. Vláda bohužel padla, takže se vznik univerzitních nemocnic nedotáhl,“ dodal úřadující ministr, který byl tehdy v čele Akademického senátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Sám uvedl, že je v univerzitních nemocnicích dohled nad počínáním ředitele větší. V roce 2012 tehdejší Nečasova vláda podpořila právní změnu desítky (dnes dvanáctky) fakultních nemocnic, ministrem byl tehdy Leoš Heger (TOP 09).
Správní rada měla mít podle návrhu devět členů, z nichž čtyři by vybral resort zdravotnictví, čtyři rektor univerzity a jednoho si zvolilo zastupitelstvo kraje, kde nemocnice sídlí.
V dozorčí radě se počítalo s pěti členy. Snížila by se tím i závislost nemocnic na příspěvcích od ministerstva, potažmo státu. Podobný model již funguje například v berlínské univerzitní nemocnici Charité.
Po zátahu policie v motolské nemocnici minulý týden vyzvali Piráti ministra Válka, aby udělal resort audit ve všech státem řízených nemocnicích. Podle Válka je naivní myslet si, že by díky tomu byly odhaleny údajné podvody či úplatky, které zachytily policejní odposlechy v Motole.
Omezte „oneman show“ ředitelů nemocnic, volají po kauze Motol experti
