Článek
„Chtějí po nás vážnou změnu od začátku letošního září. Ale my se neřídíme koncem školního roku. Účtujeme podle kalendářního roku. Proč tedy změny od září? Je to obrovská nejistota a nevíme, jak se máme tohoto problému zhostit,“ přiznala ředitelka Dětského domova Lazy ve Zlíně Eva Ledvinová.
Ministr školství Mikuláš Bek odpovídá po setkání s řediteli škol na otázky novinářů.
„Definitivní rozhodnutí bude na Poslanecké sněmovně, která by o věci měla jednat ve třetím čtení v první polovině března. Do té doby probíhá debata. Jsem si stejně jako pan premiér nebo ministr financí dobře vědom postojů klíčových aktérů, Asociace krajů či zástupců měst a obcí, případně dalších. Definitivní rozhodnutí na straně koalice padne před třetím čtením ve Sněmovně. Předpokládám, že v příštím týdnu se o tom budeme dál v koalici radit, jakou variantu zvolíme,“ uvedl Bek.
Svůj osobní názor na případné odložení změny říci nechtěl. „Ale vnímáme hlasy, které volají po případném odsunu zahájení změny a budeme pečlivě zvažovat všechny argumenty a pro a proti,“ uvedl Bek. Ve hře je odsunutí změny od ledna příštího roku či od září příštího roku.
Dosud vláda počítá s uvedením novely školského zákona k novému školnímu roku od letošního září. Sněmovna minulý týden poslala do závěrečného kola schvalování novelu školského zákona, která převod obsahuje. Návrh kritizují i opoziční hnutí ANO a SPD, podle Pirátů by novinka měla začít platit až od září příštího roku, aby bylo možné změnu připravit. K pozměňovacímu návrhu Jakuba Michálka (Piráti) na odložení zavedení změny financování o jeden rok, tedy od září 2026, dnes školský výbor nezaujal stanovisko.
Vrážení klínu mezi zaměstnanci
K tomu se přiklánějí i samotní ředitelé škol či zástupci zřizovatelů. „Jediný, kdo doplácí na to, že je státní rozpočet na buben, je školství. Dalších resortů se to velice netýká. A samozřejmě nyní zazněly výtky i v tom duchu, že se neustále vráží klín mezi pedagogy a nepedagogy,“ uvedla krajská radní pro školství Jindra Mikuláštíková (ANO).
„Škola je ale jeden organismus. A tyto dvě skupiny jsou na sebe navázané. Po vražení takového klínu v podobě změny financování už učitelé samozřejmě naskakují na hru o sto třiceti procentech, ale na druhou stranu si neuvědomují, že si budou muset ve školách za půl roku i uklízet,“ dodala krajská radní, která si prý stejně jako ostatní zároveň uvědomuje, že změny ve školském systému musejí přijít.
Ministerstvo by nám první mělo blíže vysvětlit, jak změny budou vypadat. Tvrdí ředitel vsetínské školy Petr Kořenek.
„Nejsme tak bohatý stát, abychom ufinancovali stávající rozložení škol. Musí tam být dohoda od spodu. Nemůžete tyto změny dělat shora, ale mezi zřizovateli a řediteli škol. A pokud bude komunikace vedena od spodu, je jeden rok dostatečně dlouhá doba ke shodě. Nyní se bavíme jak dva hluší. Není to dialog, je to hra na honěnou nebo na schovávanou,“ doplnila krajská radní.
Lidé nechtějí pracovat za nových podmínek, byť je ještě neznají,
Vázne komunikace na odborné úrovni
Ředitel Základní a mateřské školy Luh ve Vsetíně Petr Kořenek šel ještě dál: „Ministr Bek je nejhorším ministrem školství, jakého jsme tu kdy měli. Nebojuje za zájmy školství, ale chová se spíš jak ministr financí. Mohu souhlasit s tím, že máme školskou soustavu rozvětvenou a drahou. Ale vázne komunikace na odborné úrovni, a to je základ. Učitelé i nepedagogové jsou zneklidněni. Sám už mám na stole od kolegů dvě výpovědi, protože lidé nechtějí pracovat za nových podmínek, byť je ještě neznají,“ řekl po schůzce s ministrem Kořenek.
Podle něj by bylo vhodné jednotlivé dopady chystaných změn více vysvětlit lidem pracujícím ve školství. „Ministerstvo by nám mělo první blíže vysvětlit, jak změny budou vypadat. Propočítat dopady, vykomunikovat a teprve pak změnu provést.“
Bekovi na úřadě přistály vařečky za školní kuchařky
