Změny sociálních dávek prošly ve Sněmovně do třetího čtení

Poslanci se těsně před druhým čtením návrhů dohodli, že sociální karta obsahující i některé osobní údaje bude v zásadě dobrovolná. Podle Drábka se jejím prostřednictvím pouze sjednocují technologické varianty, které už nyní fungují. Kartu, kterou bude možné vybírat dávky, platit a využívat i k osobní identifikaci, si může pořídit kterýkoli příjemce sociálních služeb.

Povinná bude jen pro ty osoby, u nichž bude dokázáno, že dávky zneužily, například tím, že si za ně koupily alkohol nebo je nasypaly do výherních automatů.

Další novinkou je zavedení takzvaného jednotného výplatního místa. O kompetenci vydávání dávek by měly přijít některé obce, celkově se počet výplatních míst sníží ze 415 na 409, tvrdí Drábek. Vláda jej však ještě pověřila vypracováním analýzy, která má prověřit, zda se dostupnost výplaty dávek tímto krokem nesníží.

Zákon také odstraňuje duplicitu vydávání dávek na postižené dítě. Rodič dosud bral jak rodičovský příspěvek, tak i příspěvek na postižené dítě. Po schválení novely bude mít už na postižené dítě jediný příspěvek. Rodičové by si měli nově také určovat, jak dlouho chtějí být na rodičovské dovolené, a to v rozmezí od roku po čtyři roky. Podle délky by se rozložily i výše měsíčního příjmu.

Významné změny čekají invalidy. Sociální karta by měla nahradit dosavadní karty osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P. Ale i v jejich případě bude užívání karty k inkasování dávek a placení dobrovolné. Karta by měla být k dispozici i postiženým, kteří příspěvky nepobírají.

Hojně kritizovaným bodem bylo rozhodnutí, podle nějž by už postižení neměli přímo dostávat příspěvek na sociální služby, ale přeposlány by měly být osobám, které službu poskytují, například asistentům vozíčkářů. Invalida si ovšem sám vybere, kdo příspěvek dostane, a bude moci příjemce libovolně měnit.

Novela zachovává dosavadní možnost požádat o příspěvek na automobil ve výši sto tisíc na pět let, k tomu však vzniká varianta, že si invalida může požádat i o dvě stě tisíc na deset let. „Postižení už nebudou muset po bazarech nakupovat ojetiny, ale koupit si kvalitní auto,“ vysvětlila záměr předkladatelka návrhu Lenka Kohoutová (ODS).

Postižení kromě jiného ztratí absolutní právo na speciální pomůcku. Drábek vysvětlil, že například v případě pojízdné plošiny propadá pomůcka po smrti invalidy ve prospěch dědiců, přičemž by ji mohli užívat ještě další postižení. Speciální pomůcky proto budou vedeny jako ve stavu zapůjčení.

Zjednodušit se má i posuzování míry neschopnosti jednotlivců. Invalidy by mělo v budoucnu čekat jediné vyšetření a jediný posudek od jednoho pracovníka úřadu práce. Další posuzování by mohlo nastat pouze v případě zhoršení stavu.

Poslankyně Ivana Řápková (ODS) pak představila změny týkající se fungování úřadů práce. Zákon má zamezovat zneužívání dávek, a to i tím, že pokud se podaří u někoho prokázat, že dávky nevyužíval k předem určeným účelům, bude mu dávka odebrána. Dosud mohl zneuživatel požádat hned další měsíc o novou, změna však počítá s tím, že zažádat o ni by mohl až po třech měsících. „Pokud někdo zmaří výkon veřejné služby, bude ze systému vyřazen,“ zdůraznila Řápková.

Podle novely by lidé, kteří budou registrováni na úřadu práce déle než dva měsíce, se měli zapojit do veřejně prospěšných prací. Ob týden by měli pracovat ve veřejných službách, ve volném čase se pak věnovat shánění zaměstnání. Některých skupin, například starších osob, by se veřejná služba netýkala.

„Zazněl tady argument, že veřejná služba znamená úklid veřejných prostor a že úklid je dehonestující. Není a žádná práce nesmrdí. Nezaměstnaní mohou dělat ve školství, zdravotnictví - ale i úklid. Můžeme se dočkat, že ve školce bude teta, která bude dětem pomáhat s převlékáním, někdo může pomáhat ve školní kuchyni, někdo může před školkou posekat trávník a taky v neziskovém sektoru je nedostatek asistentů,“ odmítla rázně kritiku Kohoutová.

Přesto s výtkou vystoupil poslanec Roman Sklenák (ČSSD), který poznamenal, že současné znění zákona umožňuje posílat nezaměstnané pracovat zadarmo i do soukromého sektoru, a navrhl zpřesnit definici tak, aby nezaměstnaní skutečně odváděli práci jen ve veřejných službách. Nelíbila se mu také dvouměsíční lhůta a navrhl ji prodloužit na pět měsíců, anebo vůbec paragrafy o veřejné službě odstranit.

Novela zbavuje mimo jiné zaměstnavatele povinnosti hlásit na úřadu práce vznik pracovních míst, což Drábek vysvětlil tím, že je to v mnoha případech zbytečné, jelikož zaměstnavatel může mít na uvolněnou pracovní pozici náhradu. Hlášení už bude dobrovolné. Odmítl přitom kritiku ze strany KSČM, podle níž tím chce ministerstvo zkreslovat statistiky zaměstnanosti.

Zákon má také umožnit kontroly a odhalování lidí pracujících načerno. „A budeme je postihovat,“ řekla důrazně Kohoutová.