Co mělo přijít až v roce 2050, už je tu. Realita předčila klimatické předpovědi

„Teploty, které jsme v Česku naměřili ve druhé dekádě tohoto století, očekávaly tyto modely až kolem roku 2040 až 2050. Počet horkých dnů byl dokonce v modelech nižší o 40 až 60 procent, než byla realita, a maxima z roku 2015 mělo být dosaženo častěji podle modelů až kolem roku 2080. Lze tedy konstatovat, že pro Česko je realita horší než modelová predikce,“ řekl Zahradníček s tím, že k alarmistickým vizím o zkáze lidstva a extrémním přístupům ke zmírnění dopadů klimatické změny má daleko.

Vědci už také vytvořili aplikaci ClimRisk, která pro každý katastr v Česku poskytuje modelovou předpověď klimatických podmínek až do roku 2090.

I když na přednáškách a prezentacích pro různé typy publika ukazuje pouze fakta vyplývající z výzkumů a naměřených dat, která podle něj nejsou růžová, setkává se s tím, že posluchači označí prezentaci za depresivní.

Podle Zahradníčka dlouhodobě panuje vědecká shoda na tom, že příčinou rychlého oteplování planety a klimatické změny je zvyšování emisí skleníkových plynů. „Jsou sice přirozenou složkou atmosféry a bez nich by nebyl život na zemi, ale to malé procento, které do systému najednou dodáváme, znamená jeho vykolejení z přirozeného stavu,“ řekl Zahradníček.

Bohužel už podle něj nepanuje společenská shoda na tom, co s tímto nepříznivým stavem dělat. Což už však není podle něj úloha klimatologů, ale další vědeckých oborů a také průmyslníků a politiků. „Extrémní názory z obou stran jsou špatně. Ať už je to názor, že nemáme dělat nic, nebo že máme zachytávat každou molekulu oxidu uhličitého,“ míní Zahradníček.

Za klíčové považuje vyřešit velké systémové problémy, které ke klimatické změně přispívají nejvíce. „To jsou fosilní paliva, tedy energetika. Ale je potřeba ji řešit i s ohledem na bezpečnost, protože na světě existují režimy, které energetiku zneužívají k vydírání jiných zemí. A také mezi nebohatší lidi patří často ti, kteří podnikají s fosilními palivy a svého byznysu se zbavit nechtějí,“ řekl Zahradníček.

Energetika budoucnosti musí být taková, aby pokryla spotřebu a byla ideálně bezemisní. „Jediný stabilní nízkoemisní zdroj je dnes jaderná energetika, která by měla být doplněná rozumným množstvím obnovitelných zdrojů. A také je vhodné používat moderní technologie, které umožní spotřebu snížit,“ uvedl Zahradníček.

Nových technologií je řada. „Lidstvu pomáhají a jsou šetrné k přírodě. Je potřeba klást větší důraz na hledání společenského konsenzu, aby všichni viděli, jak technologie pomáhají, co umí a že se není potřeba bát změny v podobě odchodu od fosilních paliv,“ řekl klimatolog.

Na jednu stranu je rád, že média o klimatické změně informují, protože jde o rozsáhlý problém, na druhé straně by uvítal větší střídmost. „Většině lidí už opakování tématu vadí. Není dobré dávat prostor lidem z extrémních pozic názorového spektra a každý krátkodobý výkyv svádět na klimatickou změnu,“ dodal.

Celosvětové emise oxidu uhličitého v letošním roce stoupnou o 1,1 procenta v porovnání s rokem 2022. Za meziročním nárůstem jsou zejména Čína, Indie a rovněž nárůst letecké dopravy.

Podle iniciativy Global Carbon Project tak bude v roce 2023 do ovzduší vypuštěno 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2), což je dvakrát více než před 40 lety.