Změňte pravidla ve Sněmovně, vyzval poslance Ústavní soud

Poslanci hnutí ANO si totiž nestěžovali jen na přílepek pirátského poslance Jakuba Michálka, který omezuje možnost jejich šéfa Andreje Babiš vlastnit média, ale vadilo jim i utnutí debaty, když obstruovali.

„Parlamentní opozice může k dosažení vlastních politických cílů oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou, zneužívání tohoto práva však nemá vést k oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou,“ uvedli soudci, proč se hnutí ANO tentokrát nezastali.

„Porušení jednacího řádu může mít ústavněprávní rozměr, není-li umožněno parlamentní menšině se k obsahu návrhu zákona kvalifikovaně vyjádřit. To se v posuzovaném případě nestalo,“ stojí rovněž v nálezu Ústavního soudu.

Hnutí ANO blokovalo projednávání novely zákona o sdružování politických stran celkově čtyři dny. Šéfka klubu Alena Schillerová rámci zdržovací taktiky vyhlašovala přestávky, jindy zas poslanci ANO zablokovali jednání faktickými poznámkami, které z podstaty nejdou k meritu věci, či projevy přednostních řečníků.

Z reakcí politiků hnutí ANO je ale zřejmé, že politickou debatu ve Sněmovně hodlají vést stejným způsobem, alespoň do konce tohoto volebního období. Podle někdejšího předsedy Sněmovny za ANO Radka Vondráčka by v úvahu přicházela změna pro další volební období, ne teď, když do voleb zbývá pár měsíců. Totéž uvedla pro Českou televizi Schillerová. Že změna přichází v úvahu až pro další volební období, připustili v minulosti i lídři koalice.

Směrem k ústavním soudcům pak Vondráček řekl, že jsou to z jejich strany jen knížecí rady a že sám Ústavní soud na kultivování politické debaty rezignoval.

Nicméně i Vondráček připouští, že současná Sněmovna je „přeformátovaná“, přesněji, že v tomto volebním období selhala kultura vyjednávání. „Je těžké říci, kdo s tím začal, koalice tlačí zákony na sílu a to vzbudilo odporu opozice. Pak to vede k těmto koncům,“ řekl Novinkám. Koalici například vyčítá, že sklouzává k porušování jednacího řádu, ale také že nerespektuje ani nepsaná pravidla, například takzvané opoziční okénko, ve kterém by mohla i opozice přicházet s vlastními zákony.

Během současného volebního období pak vzniklo několik poslaneckých iniciativ, které řešily, jak jednací řád změnit, aby jednání Sněmovny bylo snesitelnější a předvídatelnější. V roce 2022 vznikla pracovní skupina vedená místopředsedou Sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL). Ta sice připravila několik změn, které měly zablokované Sněmovně ulevit, k jejich projednávání na plénu ale nedošlo.

Na poslední chvíli a mimo koaliční dohodu chtějí nyní zpřehlednit a zefektivnit jednání Sněmovny mladší poslanci a poslankyně. Ti upozorňují, že současný stav vyhání z vysoké politiky celou jednu generaci, a to lidi v produktivním věku s mladšími dětmi.

Oba návrhy ale počítají s omezením řečnické doby poslanců, a to i těch s přednostními právy.

Sám Vondráček pak říká, že i hnutí ANO má své plány na změnu jednacího řádu Sněmovny. „Chtěli bychom ošetřit poměrné zastoupení ve vedení Sněmovny a zpřesnit utváření klubů v případě, že strany kandidují v koalici. Teď má jedna koalice tři kluby,“ dodal.