Změně v reformě penzí se vzpírají i vládní senátoři

„Jsem rád, že vláda našla odvahu a něco s důchody dělá, aby se důchodový systém stabilizoval. Ale pozměňovací návrh a zákon, který na něj má navazovat, budou předmětem diskuze. Jsem zvědavý na vysvětlení pana ministra a ujištění, že to skutečně v nějaký jasný termín předloží,“ řekl Novinkám senátor Martin Červíček (ODS).

Důchodová reforma mimo jiné postupně posouvá věk odchodu do důchodu pro lidi narozené od roku 1965 až na hranici 67 let.

Pozměňovacím návrhem poslanců Marka Bendy (ODS) a Jana Jakoba (TOP 09) nebude moci většina zaměstnanců z fyzicky náročných profesí odejít do předčasného důchodu, aniž by se jim krátil.

Místo toho vláda slíbila, že předloží zákon, podle kterého budou zaměstnavatelé těmto lidem povinně posílat pár procent mzdy na jejich individuální účty penzijního spoření. Z něj by pak v případě nutnosti mohli žít v takzvaném „předdůchodu“.

Zákon však ještě není hotový, vláda jej Sněmovně předloží zřejmě až v lednu. „Většině z nás se to zdá velmi neohrabané. Jediný důvod, proč to bylo schváleno, byl, že povolání, o která jde, jsou velmi žádaná a zaměstnavatelé jim raději přispějí, než aby je nechali odejít do důchodu,“ řekl Novinkám senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. „Reforma se dlouho připravuje, ale zásadní změnu řeší ,pozměňovák‘. To se mi nelíbí,“ dodal.

Otázky má i senátorka Hana Marvanová (nestr. za Spolu). „My jsme ještě podklady nedostali, nevíme, v čem má ten navazující zákon spočívat. Nevíme ani, jestli je to vykomunikováno se zaměstnavateli, s Hospodářskou komorou. Jde o to, aby řešení bylo reálné,“ poznamenala pro Novinky.

Hnutí SEN 21 a Piráti budou v Senátu prosazovat změny. „Nám se ten pozměňovák ze Sněmovny nelíbí, budeme prosazovat, aby byl zákon přijat ve verzi, v jaké ho schválila vláda,“ řekl Novinkám předseda klubu SEN 21 Václav Láska.

Na postupu se chce domluvit se senátory hnutí ANO, které chystá k zákonu pozměňovací návrhy a které reformu odmítalo i ve Sněmovně. „Chceme zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. A druhý návrh je, aby zaměstnancům ze třetího stupně náročných profesí zůstala možnost odejít do předčasného důchodu,“ řekla Novinkám Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Opozice však nemá na zamítnutí zákona dostatek hlasů. Většina vládních senátorů normu zřejmě podpoří ve znění, ve kterém jej schválila Sněmovna. Zákon tak zamíří k podpisu prezidentovi a bude od Nového roku platit. „Veškeré parametry jsou teprve začátkem dalších reforem, děkujme bohu, že jsme začali alespoň takto,“ řekl Novinkám senátor Tomáš Goláň (ODS). Domnívá se, že v budoucnosti by se měl zavést povinný druhý pilíř, ve kterém by si lidé na stáří spořili.

„Vláda ví, že něco s důchody musí udělat, ale udělá toho co nejméně, aby se nepoškodila před volbami. A opozice zase chce, aby toho vláda udělala co nejvíce, aby oni potom už nic dělat nemuseli a jen slízli smetanu,“ je přesvědčen senátor Jiří Vosecký (STAN).

Odboráři, kteří normu dlouhodobě kritizují v pondělí oznámili, že vyzvou Senát, aby normu Sněmovně vrátil. Ještě minulý týden předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo Novinkám řekl, že se odbory už s reformou smířily, chtějí ale, aby Senát souhlasil s variantou bez pozměňovacího návrhu.

Pokud by teoreticky Senát normu vrátil, mohla by ho Sněmovna do konce roku ještě přehlasovat.

Řešení se nelíbí ani Hospodářské komoře. „Plný přenos financování dřívějšího odchodu do důchodu výhradně na zaměstnavatele není správný, na svém dřívějším odchodu do starobní penze by se měl finančně podílet i zaměstnanec,“ sdělil Novinkám tajemník komory Ladislav Minčič.

Zdůraznil, že nikdo zaměstnance nenutí pracovat v rizikové profesi. Jejich odměna náročnost zaměstnání dostatečně reflektuje. „V tomto smyslu by vyváženým doplněním ať už vyšších sociálních odvodů zaměstnavatele, anebo povinného příspěvku zaměstnavatele na „penzijko“ byla symetrická povinnost vyššího pojistného sráženého ze mzdy zaměstnance, respektive povinného doplňkového penzijního spoření samotného zaměstnance,“ uzavřel Minčič.