Článek
„Mohu popsat důsledky současného dění na klinickou část za naše zařízení, i za jiná, s jejichž vedoucími jsem v úzkém kontaktu. I v létě, kdy o naše služby není běžně takový zájem, byl velký nápor. Natož teď v zimě, kdy je vždy vyšší. Teď je ale extrémní. Ilustrují to i čekací lhůty, které jsou strašně dlouhé. Běžně v zimě pacient na přijetí do léčby čekal týden, nyní je to měsíc a půl až dva,“ popsal Právu Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. (Adiktologie se zabývá prevencí, léčbou a výzkumem návykových látek a jiných forem závislostního chování, pozn. red.)
Dlouhá čekací doba si podle Miovského vybere daň jak na životech, tak v ekonomice.
„Může tak být zmařena práce, kterou odvedou ambulance, když léčený nenastoupí do programu, a je také vysoké riziko, že s takovým člověkem úplně ztratíme kontakt. Rozpije se znovu a my ho už nezachytíme. A nejnákladnější část léčby, kterou je detox, tak přijde vniveč,“ upozornil adiktolog.
Sklenička alkoholu denně může zvyšovat riziko poruchy srdečního rytmu
Za to, že se odborné pomoci nedostane těm, kteří ji skutečně potřebují, nemůže podle něj jen nárůst alkoholismu a jiných závislostí v době pandemie.
„To, co se nyní děje, mnoha lidem zhoršilo i jejich životní podmínky a k nástupu do léčby mají také sociální důvody,“ pokračoval Miovský.
Pro sociálně slabší, například lidi bez domova, je pobyt v léčebně určitá strategie, kterou redukují životní náklady. Sociální hospitalizace pak někdy omezují kapacitu pro ty, kteří jsou na léčbu připraveni a motivováni,“ doplnil.
Češi pijí stále víc
To, čeho si odborníci na léčbu závislosti všimli v jarní adiktologické studii, pokračuje a zhoršuje se. Už před pandemií Češi obsadili třetí nejhorší příčku v pití litru alkoholu na osobu starší patnácti let ve studii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) z roku 2019.
Rusko letos vzkřísilo záchytky
Jarní průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR pak ukázal, že během nouzového stavu začalo víc pít alkohol 18 % Čechů, nejvíce ve věku 27 až 35 let.
Podle Miovského to není překvapivý důsledek řešení úzkostí a strachu, ale i obvyklá touha po pozitivní změně nálady. „Studie z první vlny běží dál a já mohu v tuto chvíli říct, že fenomén pokračuje. To znamená, že rizikové skupiny více podléhají zmaru a prohlubuje a stupňuje se jejich závislost,“ uvedl klinický psycholog.
„I lidé ze standardní střední třídy jsou podráždění, rezignovaní. Je to i můj osobní pocit. Jedeme na setrvačník, vidím to všude kolem sebe. Zmar. Jen už aby to nějak dopadlo,“ dodal.
„Důsledkem jsou lidé v depresi, trpí úzkostí. Musíme očekávat, že až to nejhorší skončí, bude obrovský nápor na klinickou psychologii i psychiatrii. Jak u dospělých, tak i u dětí. Jakmile se budou moci vrátit do škol, čeká nás velmi výrazný náraz. Bylo by naivní si myslet, že zmizí opatření, pandemie skončí a lidé a děti se hned vrátí v klasické výkonnostní podobě. Bude trvat, než se režim znovu nastaví a stabilizuje,“ varuje Miovský.
Jen měsíc bez alkoholu a zlepší se vám paměť, plodnost a zhubnete
I v této situaci existují ale lidé, u kterých můžeme pozorovat úplně opačný trend.
„Vidíme to nyní nejen na horách nebo u lidí, kteří se začali otužovat a nepijí. To by se letos snad mohlo i pozitivně promítnout do devátého ročníku akce Suchý únor,“ konstatoval přednosta Kliniky adiktologie VFN.
„U lidí, kteří byli zvyklí ho držet, by byla fatální chyba, kdyby ho kvůli tomu, co se nyní děje, vynechali. Naopak je nyní skvělé pustit se do čehokoli, co nás znovu nastartuje. Není moc na co se soustředit, restaurace i bary jsou zavřené. Letos by to mohl být naopak ročník, do kterého se zapojí větší počet lidí,“ uzavřel.