Článek
„S ohledem na nové informace, zveřejněné na tiskové konferenci Senátu, zahájí Policie ČR prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice,” uvedla policie.
„Další informace nyní není možné sdělit, děkujeme za pochopení,” uvedli policisté.
S ohledem na nové informace, zveřejněné na tiskové konferenci @SenatCZ, zahájí Policie ČR prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Další informace nyní není možné sdělit, děkujeme za pochopení. #policiepp
— Policie ČR (@PolicieCZ) October 19, 2021
Mezi trestné činy proti republice patří například sabotáž, přičemž trestná je i samotná příprava.
Mynářův postup? Těžko obhajitelné, míní ústavní právník
Vystrčil konstatoval, že kancléř Vratislav Mynář měl od středy minulého týdne zprávu lékařů o prezidentově stavu, v níž se konstatovalo, že není schopen výkonu pracovních povinností.
Prezidentská kancelář o zdraví hlavy státu neinformovala a navzdory prezidentovu stavu umožnila, aby jej navštívil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), který následně oznámil, že Zeman podepsal svolání Sněmovny na 8. listopadu.
| Shrnutí odpovědi Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi ke zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana. |
|---|
| Sdělení první: Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman, prezident republiky, v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. |
| Sdělení druhé: Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice je vzhledem k charakteru základního onemocnění dlouhodobá prognóza zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana hodnocena jako krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná. |
| Sdělení třetí: S názorem, stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice Praha na zdravotní stav prezidenta republiky byl ve středu 13. října, brzy dopoledne, seznámen inženýr Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, kterému bylo rovněž stanovisko předáno v písemné podobě. |
Trestní zákoník definuje skutky proti demokratickému státu jako trestné činy proti základům ČR a vedle terorismu k nim patří vlastizrada, rozvracení republiky či sabotáž.
Sabotáží se označuje zneužití zaměstnání a pozice, kdy pachatel zmaří nebo ztěžuje plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci a instituce. Dotyčnému hrozí v základní, nejmírnější sazbě tři až deset let vězení. Když ale při tom způsobí újmu na zdraví nejméně dvou lidí nebo něčí smrt, hrozí mu deset až dvacet let, případně výjimečný trest.
Paragraf o rozvracení republiky hovoří o úmyslu rozrušit systém ústavního zřízení či územní celistvost státu účastí na násilných akcích. Soudy mají takové ohrožení samostatnosti ČR trestat v základu osmi až dvanácti roky vězení.
Vlastizradou je pak situace, kdy se občan ČR dopustí rozvracení republiky, teroru nebo sabotáže ve spojení s cizí mocí. Hrozí za ni patnáct až dvacet let, ale i výjimečný trest a doživotí. Ve všech zmíněných případech platí rovněž možnost uložení propadnutí majetku a fakt, že již samotná příprava těchto skutků je trestná.