Článek
z„Navracení supů do volné přírody je jedním z našich nejvýznamnějších ochranářských projektů. V minulých dnech naši chovatelé do Bulharska odeslali odchovaná mláďata supa hnědého a supa bělohlavého, která již v pořádku dorazila do nového domova,“ přiblížila mluvčí zoo Zlín Romana Mikešová. Samotný přesun znamená další šanci na posílení divoké populace supů v Bulharsku.
Mladí supi, samec supa hnědého a samice supa bělohlavého, stráví nejprve pár týdnů v záchranném centru v bulharské Staré Zagoře. Po adaptaci je pracovníci centra přesunou do aklimatizační voliéry v pohoří Stará Planina, aby si zvykli na nové prostředí a navázali sociální vazby s ostatními supy. Zhruba po roce pobytu budou vypuštěni do volné přírody.
Do mezinárodní spolupráce při ochraně supů se zoo Zlín zapojila v roce 2009, kdy se podařilo odchovat první mládě supa bělohlavého. Stalo se tak po dlouhých patnácti letech chovu.chranáři tak získávají důležité informace o jejich adaptaci, způsobu hledání potravy, rozmnožování i případných hrozbách, kterým čelí,“ vysvětlil ředitel zzoo Zlín Roman Horský.
Do mezinárodní spolupráce při ochraně supů se Zoo Zlín zapojila v roce 2009, kdy se podařilo odchovat první mládě supa bělohlavého. Stalo se tak po dlouhých patnácti letech chovu.
„Odchov byl pro nás nejen potvrzením kvalitní péče o chovné páry, ale také startem spolupráce na mezinárodní úrovni. Vstoupili jsme do společného projektu španělských a bulharských ochranářů Green Balkans zaměřeného na obnovu populace supů v Bulharsku. Od té doby jsme všech dvacet odchovaných supů bělohlavých, tři supy hnědé a tři supy mrchožravé předali bulharským kolegům k vypuštění,“ podotkl Horský s tím, že i letošní přesun odchovaných mláďat finančně zaštítilo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím poskytnuté účelové neinvestiční dotace.
Zlínská zoo je jednou z mála zahrad, která odchovává mláďata přirozeným způsobem pod rodiči. „Díky našim chovatelským zkušenostem nyní skutečně patříme ke klíčovým partnerům projektu ochrany supů v Bulharsku. To je naprosto fantastický úspěch. Navíc reintrodukce má příznivý dopad nejen na biodiverzitu, ale také na zvyšování povědomí o důležitosti ochrany přírody. Supi se vlastně stali symbolem úspěšné spolupráce mezi zeměmi, institucemi a jednotlivci, kteří sdílejí společný cíl – záchranu ohrožených druhů,“ vysvětlil Horský.
Supi patří mezi nejohroženější ptačí druhy planety. Jejich populace čelí mnoha hrozbám včetně ztráty přirozeného prostředí, používání pesticidů, otrav mršin pytláky či nelegálního lovu. Tito dravci plní v ekosystému nenahraditelnou roli. Jako mrchožrouti čistí přírodu od uhynulých zvířat a brání šíření nemocí. Zlínská zoo nyní chová sedm druhů supů – supy kapucíny, bělohlavé, Rüppellovy, himálajské, hnědé, mrchožravé a chocholaté.