Článek
Nemocnice má podle účetních dokladů závazky za jednu miliardu. Pohledávky ve výši 200 miliónů skoupila neznámá polská firma Magellan Česká republika. Jak z této situace ven?
Ano, závazky jsou v této výši, ale nejedná se o dluhy. Kumulovaná ztráta nemocnice je kolem šesti set miliónů. Očekávali jsme, že vedení v čele s Pavlem Calábkem zpracuje stabilizační plán s vyčíslením, kde a na čem se dá do dvou let ušetřit. Nemocnice navíc potřebuje pomoci ekonomicky. Tedy zvýšením jmění, a to buď navýšením kapitálu, nebo půjčkou, která bude garantovaná krajem.
Kraj si nechal za poslední týdny zpracovat od ředitele Calábka již třetí stabilizační plán. Jaké v něm navrhuje řešení?
Tento plán je nedostatečný. Nestanovuje nám v něm jasné termíny ani jasné částky.
Pokud je již třetí stabilizační plán vypracovaný šéfem nemocnice podle vás nedostatečný, je ředitel Calábek člověkem na správném místě?
My jsme vedení dali za úkol zpracovat plán a je fakt, že není dopracovaný. Ale není možné každé tři měsíce měnit představenstvo (pozn. red. - Calábek je nyní ve funkci od června) Případné odvolání by bylo věcí valné hromady, ne krajské rady. A valná hromada (pozn. red - složená z krajských radních) očekává, že pan Calábek plán ještě vylepší, a to během půl roku od doby, kdy nastoupil. Tedy do ledna.
Kraj tedy bude čekat do začátku roku, než začne řešit problémy nemocnice?
Představenstvo musí řešit problémy hned. Ten tlak tam je. Proto jsme pana ředitele pozvali na středeční mimořádné zastupitelstvo, kde jasně všem zastupitelům řekne, jaké si představuje řešení.
Pokud by tato situace měla přetrvávat i po lednu dál, je to pro vás coby lídra krajské SPOZ a krajského radního impuls k odstoupení z koalice?
Ano, už v této chvíli jsme zvažovali, zda má cenu zůstat v této koalici. Za podmínek, pokud se nám nedaří prosadit některé zásadní věci.
Jak dlouho hodláte tento stav tolerovat?
Samozřejmě, že to do těchto mimořádných parlamentních voleb určitě. Nechceme nyní dělat nějaké „bojůvky“ mezi koalicí. Našim koaličním partnerům jsme naznačili, že ten problém tady vnímáme a já předpokládám, že v tom lednu bychom měli zhodnotit situaci a pak se rozhodnout.
Pavel Calábek již jednou předsedou představenstva zlínské nemocnice byl, a to v letech 2005-2008. Nese tedy spoluodpovědnost za nynější krizový stav?
Určitě. Vím, že pan Calábek byl v předcházejícím období odvolán z funkce ředitele nemocnice pro špatné hospodaření.
Je podle vás tedy rozumné, aby tento člověk dostal druhou šanci?
Já jsem pro jmenování pana Calábka do vedení zlínské nemocnice nehlasoval. Stejně jako druhý radní za SPOZ pan docent Čuba, byli jsme proti tomu.
Od politických rivalů i některých lékařů sílí hlasy, že kraj nechává nemocnici záměrně ve špatných ekonomických číslech, po „vzoru“ bývalých státních podniků a jejich následnému přebírání soukromými subjekty v devadesátých letech.
Neobávám se toho. V koalici jsme stanovili, že krajem vlastněné nemocnice nebudeme pronajímat ke zdravotnickým službám ani prodávat. Je však pravda, že se občas objevují informace, že se velké finanční skupiny chystají na odkup těchto na kolena položených nemocnic, ale není to případ ve Zlínském kraji.
Cítíte z pozice krajského radního, který má na starosti zdravotnictví, osobní spoluodpovědnost za nynější stav?
Ano. Mé možnosti jsou ale velmi omezené, navíc jsem na tomto postu teprve rok. Za hospodaření v nemocnicích odpovídá plně představenstvo, já z pozice krajského radního můžu ovlivnit personální obsazení představenstva, což se mi ale v Baťovce nepodařilo.
Pokud by se jednalo, čistě hypoteticky, jednalo o vaši osobní firmu, která se dostane do stejných problémů, jak byste jednal?
Musel bych tvrdě začít makat od rána do večera na všech jednotlivých bodech, které se v nemocnici dají ovlivnit. A to v tuto chvíli nevnímám, že by se tak dělo.
Můžete být konkrétní?
Musel bych denně komunikovat se zaměstnanci, primáři, vedením dělal bych téměř denně pracovní porady. Stav se dá navíc ovlivnit tím, že bychom měsíčně kontrolovali jednotlivá oddělení, přesně jejich náklady a nákladovost pacientů s tím, jak se to vykazuje. Tam se dá ušetřit. Samozřejmě zde už měla dávno být personální analýza. A to nejen u lékařů a sester, ale u THP pracovníků. Okamžitě od nástupu by mělo být do měsíce jasné, kteří zaměstnanci zůstanou a kteří ne. Těch možností je více. Vidím, že to tak funguje například v Uherskohradišťské nemocnici, kde se podařilo snížit provozní náklady během tří měsíců od nástupu nového vedení.
Nebylo by tedy od věci změnit vedení zlínské nemocnice a nahradit jej skutečnými odborníky, kteří ji z krizového stavu vyvedou?
Je to jeden z návrhů, ale je to otázka koaliční dohody s partnery.