Článek
Zlínští radní navrhnou jeho zrušení po dvaceti letech od sametové revoluce na dubnovém zastupitelstvu. Vzhledem k většinové koalici bude návrh rady s největší pravděpodobností schválen.
„Chceme zrušit usnesení plenární schůze Místního národního výboru Velkého Zlína ze dne 23. listopadu 1946, kterým bylo uděleno čestné občanství předsedovi vlády Československé republiky Klementu Gottwaldovi,“ uvedla primátorka krajského města Irena Ondrová (ODS).
Radní si podle primátorky neuvědomili, že čestné občanství prvního komunistického prezidenta Československa stále existuje. Po zhruba roce a půl tak budou následovat stejný počin nedalekého Valašského Meziříčí. „Když jsme sáhli k přejmenování města Gottwaldov na Zlín, a to jak nejrychleji to šlo v roce 1989, tak jsem přesvědčena o tom, že se mělo zrušit čestné občanství zároveň se změnou názvu města,“ řekla Ondrová.
| Co s bronzovým obrem Gottwaldem? |
|---|
| Dalším dědictvím města z dob předlistopadového Gottwaldova je bronzová socha Klementa Gottwalda v nadživotní velikosti, která se nyní nachází na zámku Státního archivu na Klečůvce u Zlína. Podle primátorky Ireny Ondrové rozhodnou zastupitelé na některém z dalších zasedání také o jejím osudu. „Pokud se jí nezbavíme, například dražbou, přímým prodejem nebo roztavením, tak za ni za chvíli budeme platit nájem. Budeme se rozmýšlet z více alternativ,“ dodala primátorka. |
Čestné občanství Klement Gottwald přijal u příležitosti svých 50. narozenin v roce 1946, a to ve funkci předsedy vlády. Podle zlínských radních se v dobovém kontextu jednalo o vyjádření úcty k druhému nejvyššímu představiteli vládnoucí garnitury. „Lze spekulovat, že šlo o snahu upozornit na region, a urychlit tak obnovu jeho infrastruktury zničené druhou světovou válkou. Klement Gottwald však neměl žádný konkrétní vztah k tehdejšímu Zlínu,“ sdělila primátorka.
| Zlín byl přejmenován kvůli Gottwaldově komplexu z mládí |
|---|
| Samotný Zlín byl na Gottwaldov přejmenován k 1. lednu 1949. Tento název měl původně nést Vyškov. Gottwald se totiž narodil v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova. První komunistický prezident však údajně na toto město zanevřel - nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte. |
| Zdroj: ČTK |
Za Gottwaldovy vlády se na počátku 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů. Vyneseno bylo přes 230 rozsudků smrti, přes 100 tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP prošly desítky tisíc lidí. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i 11 ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským.