Článek
Lék je původně antiparazitární preparát, u něhož byly prokázány i antivirotické účinky. Lékaři analyzovali podání léku u 150 pacientů.
Ve zprávě publikované ve čtvrtek se uvádí, že v nemocnici doposud podali ivermektin mezi prosincem 2020 a lednem letošního roku celkem 150 pacientům s průměrným věkem 63 let (32–93, medián 65).
Dávkování u většiny pacientů bylo 0,2 mg/kg, což je standardní doporučovaná dávka.
Do této analýzy nemocnice zařadila pacienty, kteří dostali alespoň dvě dávky ivermektinu. „U této skupiny pacientů jsme nezaznamenali žádný klinicky významný nežádoucí účinek. Jednalo se v naprosté většině o pacienty JIP a jednoho standardního oddělení. V léčbě jsme používali další běžně doporučené léky bez omezení dle jejich běžných indikací v závislosti na stavu pacientů,“ řekl iniciátor analýzy, primář I. interní kardioangiologické kliniky Michal Rezek.
Dodal, že 117 pacientů v průběhu hospitalizace vyžadovalo oxygenoterapii a byli léčeni mj. kortikoidy, 42 absolvovalo léčbu vysokoprůtokovým kyslíkem (HFNO), 17 pacientů bylo souběžně léčeno remdesivirem.
Osmnáct pacientů bylo přeloženo na anesteziologicko-resuscitační kliniku z důvodu nutnosti mechanické plicní ventilace, přičemž šest z nich zemřelo, zbytek, tedy dvanáct pacientů, bylo úspěšně extubováno a mohlo být přeloženo zpět na běžné oddělení a propuštěno z nemocnice domů. Nemocniční úmrtnost tak byla u 150 pacientů deset procent (průměrný věk 75 let).
Ve zprávě se zdůrazňuje, že pro prokázání účinku ivermektinu je třeba provést větší randomizovanou, placebem kontrolovanou studii.
„Výsledky naší léčené skupiny potvrdily již opakovaně publikovanou dobrou toleranci léčby a zároveň naznačují možný pozitivní efekt. Ten však nelze kvantifikovat vzhledem k absenci kontrolní skupiny. Nemůžeme ho tedy na základě této retrospektivní analýzy považovat za potvrzený, nicméně se nám jeví jako smysluplné v léčbě pokračovat,“ uvádí se v ní.
Čeká se na SÚKL
Podle primáře Rezka je pro jasnější evidenci nezbytná „prospektivní randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie“. Tu, jak uvedl ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a Czecrin připravili a nyní byla odeslána ke schválení do Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Ivermektin se v nemocnicích podává obvykle v tzv. koktejlech v kombinaci s jinými preparáty. Podle Rezka je zajímavá zkušenost, že ve skupině analyzovaných pacientů jich celkem 17 dostalo kombinaci remdesiviru a ivermektinu. Nejenže u těchto pacientů nebyl pozorován žádný nežádoucí účinek léčby, ale z těchto pacientů zemřel pouze jeden člověk na druhotnou komplikaci v době, kdy se zlepšoval z covidového zápalu plic.
„To je zajímavý výsledek, který stojí za případné další zkoumání a zhodnocení na větším počtu pacientů. Kombinovaná antivirotická léčba by pravděpodobně mohla mít větší účinnost u hospitalizovaných pacientů než léčba jedním preparátem,“ dodal Rezek.