Zkraťte kvůli indické mutaci intervaly mezi očkováním, vyžadují čeští odborníci

Data z Velké Británie ukazují, že účinnost první dávky vakcíny proti indické mutaci je nízká a vir dokáže tuto částečně získanou imunitu těla obejít.

Podle nedávných zpráv z Británie totiž třetina zemřelých, kteří se nakazili indickou mutací, byla naočkována a z velké části šlo právě o lidi pouze s jednou dávkou vakcíny.

Podle epidemiologa a někdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly se účinnost první dávky proti deltě pohybuje okolo 30 procent. Ochrana se rapidně zvýší až po dovršení očkování.

Novinky se obrátily s několika dotazy na ministerstvo zdravotnictví, zda nezvažuje ve světle těchto zjištění opět zkrátit intervaly mezi dvěma dávkami očkování tak, aby ukončené očkování, a tedy větší ochranu, mělo co nejvíce lidí.

Dotazy směřovaly i na to, jak se resort připravuje na britský scénář, který můžeme i podle ministra Adama Vojtěcha očekávat.

„Očkovací strategie, včetně intervalů mezi dávkami, se průběžně vyhodnocuje. V minulých týdnech byla zkrácena lhůta mezi dávkami u vakcíny Moderna, u dalších by ke zkrácení mohlo dojít v průběhu léta,” reagoval Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva.

Za hlavní nástroj, kterým chce resort předejít rozšíření mutací, pak označil rychlé sekvenování vzorků.

Pro opětovné zkrácení intervalů by zvedli ruku i další čeští odborníci. Dlouhodobě na to upozorňuje například šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a epidemiolog Petr Smejkal.

K prodloužení rozestupů mezi jednotlivými dávkami přitom vláda přistoupila v době, kdy nebyl dostatek vakcín a bylo potřeba začít masivně očkovat tak, aby mělo co nejvíce lidí alespoň nějakou ochranu.

„Ve chvíli, kdy nepotřebujeme první dávku rozočkovat co největšímu počtu lidí, protože lidé neumírají v nemocnicích, tak by zkrácení intervalu bylo namístě. A dobré by také bylo, aby si člověk mohl dávku vybrat v určitém intervalu a nedostal pouze určité datum,” míní Smejkal.

Pro zkrácení by byl i exministr Prymula, který za to lobbuje dlouhodobě.

„To třítýdenní schéma se ukázalo v Izraeli jako nejvíce imunogenní, je dobré se k němu vrátit, i kdyby toto (nízká účinnost vakcín proti mutaci delta) neplatilo. Ale ono to bohužel platí,” řekl Novinkám Prymula s tím, že účinnost očkování se na rozdíl od první dávky (cca 30 procent) zvýší po té druhé v případě vakcíny Pfizer/BioNTech až na 88 procent.

Hojně diskutovaná AstraZeneca, u které se mluví o nižší účinnosti, podle Prymuly proti deltě vykazuje po dvou dávkách ochranu asi 60 procent.

Ministerstvo zdravotnictví zkrácení intervalu dříve odmítalo i kvůli logistické náročnosti. Tento argument Prymula uznává, ale jako nepřekonatelnou překážku to nevidí.

„Já si myslím, že by se to mělo udělat co nejdříve, byť tam budou logistické problémy, ale to by se krátkodobě posílilo. Má to význam před prázdninami. Když někdo vyjede do zahraničí s jednou dávkou, riskuje, že si to přiveze,” přiblížil Prymula.

Při zkrácení intervalu by se v očkovacích centrech za tři týdny od schválení tohoto kroku začali potkávat lidé, kteří nyní dostali první dávku a druhý termín by jim vyšel právě za tři neděle. A ti, kteří druhou dávku dostanou podle aktuálního schématu po šesti týdnech. Vyřešit by to mohlo, jak Prymula naznačil, právě posílení dodávek i kapacit v centrech.

Na stranu zkrácení intervalu by se, byť nikoliv jednoznačně, připojil i imunolog Václav Hořejší z Akademie věd ČR.

„Myslím si, že je těžké rozhodnout, jestli by to bylo opravdu potřeba. Asi bych to trošku podporoval, ale ne nějak vehementně. Je otázka, co je lepší,” řekl Novinkám Hořejší.

„Jestli to cílit na to, aby víc lidí mělo první dávku, nebo víc lidí obě dávky. V naší situaci si myslím, že to není aktuální otázka, protože máme ta čísla dobrá. Je ale pravda, že bychom měli být připraveni,” dodal Hořejší.