Článek
„Návrh úhradové vyhlášky předložený ministrem Válkem je zcela mimo ekonomickou realitu,“ vyčítá už několik měsíců šéfovi resortu prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Vadí mu především to, že úhrady za péči se navýší lékařům jen kosmeticky, někteří podle komory dokonce mohou ve skutečnosti začít prodělávat.
„Zatímco v normální tržní ekonomice platí, že každé zboží či služba mají svoji cenu a mohu si koupit pouze to, na co mám peníze, tak zdravotnictví vláda stále nutí fungovat jinak,“ uvedl Kubek a pokračoval: „Nezajistí peníze, ale přesto drze tvrdí, že stále garantuje všechno všem, kdykoliv a v libovolném množství. Ve skutečnosti negarantuje nic, jen nás zdravotníky neustále vydírá.“
Vláda změní systém lékařských pohotovostí, budou v nemocnicích s urgentním příjmem
„Letošní úhradová vyhláška je obrovským zklamáním. Posílali jsme připomínky, které nebyly akceptovány,“ řekl Novinkám předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Vadí mu především to, že ministerstvo primární péči řadí ke svým prioritám, nastavené úhrady tomu podle něj ale neodpovídají. Jsou nižší, než je celkový průměr. Ten činí 3,3 procenta, praktici by ale měli dostávat příští rok za péči jen o 2,7 procenta více.
„Budeme se k tomu muset nějak postavit,“ dodal Šonka s tím, že není vyloučen protest lékařů.
Podobně naladěni jsou i ambulantní specialisté, kteří se hodlají ozvat. Šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko věří, že se jim podaří dohodnout ještě s ministerstvem na lepších podmínkách pro příští rok. Jinak nelze vyloučit, že budou specialisté dělat na pojišťovny méně hrazené péče a že se i oni odhodlají k protestu.
Hra s čísly
Vláda dala ministru zdravotnictví za úkol udržet vyrovnané hospodaření pojišťoven v příštím roce. Výdaje musí co nejvíce kopírovat příjmy, úhrady se nesmí zvyšovat tolik, jako v minulých letech a pojišťovnám nesmí dojít rezervy.
„Úhradová vyhláška na rok 2025 je tak po mnoha letech koncipována úhradově velmi restriktivně,“ tvrdí resort v důvodové zprávě.
Toho se Válek drží, byť všeobecné nadšení mezi zástupci lékařských stavů tím nevyvolal. Zpočátku pojišťovny krok kvitovaly, ale i ony teď upozorňují na to, že nástřel výdajů je optimističtější, než bude skutečnost.
Propočty resortu zdravotnictví ostře zkritizoval také resort financí, podle kterého v některých případech neodráží očekávanou realitu.
„Podle modelací jednotlivých zdravotních pojišťoven vychází meziroční nárůst výdajů nikoli 3,3 procenta, jak uvádí resort zdravotnictví, ale asi 5 procent a více, což by představovalo deficit zhruba 8 miliard korun a více a porušení usnesení vlády,“ píše zástupce Stanjurova resortu v připomínkách.
Úhrady za zdravotní péči mají příští rok růst v průměru o 3,3 procenta, tedy asi o 16,5 miliardy korun. Mezi jednotlivými oblastmi jsou výrazné rozdíly.
Nejvíc peněz půjde na moderní specializovanou léčbu v centrech, tady se úhrady zvýší o 11,5 procenta, štědře bude hrazena i následná péče – téměř 11procentním navýšením. Předseda Asociace ředitelů nemocnic Miloslav Ludvík ale namítá, že z navýšených úhrad na centrovou léčbu nemocnice přímo nic moc mít nebudou a za akutní péči se jim platby od pojišťoven příští rok zvýší „jen“ o procento a půl.
O víc než pět procent porostou úhrady v oblasti fyzioterapie nebo léků na recept a zdravotnických prostředků na poukaz.
Nejhůř dopadlo lázeňství. Ještě v zářijové verzi jim měly úhrady růst o tři procenta, v novém návrhu jdou naopak do minusu. Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Blaha byl ještě v pondělí odpoledne přesvědčen, že dojde ke změně. Nijak se nepřilepší ani péče o pacienty na hemodialýze.
Letos jde na péči kolem 510 miliard korun, v příštím roce částka stoupne na přibližně 530 miliard.
Spokojení lékaři, mrzuté pojišťovny. Navýšené platy doktorů už nebude platit jen VZP
