Článek
Vláda tento týden rozhodla o zastropování ceny elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu silové elektřiny a třech korunách za kilowatthodinu plynu. Jak jste k těmto částkám dospěli?
Jsou to částky včetně daně z přidané hodnoty. Takže za čistou silovou elektřinu by to bylo pět korun, za plyn kolem dvou korun. Dospěli jsme k tomu tak, že jsme jednali s odborníky z oblasti energetiky v rámci pracovního týmu, který svolal pan premiér. V rámci toho jsme zohledňovali i dopady na státní rozpočet. Zkoušeli jsme samozřejmě variovat i nižší částku, ale po zohlednění všech faktorů jsme dospěli ke schválené sumě.
Až doposud jste se zastropováním nepočítali, i když vás k tomu opozice i někteří odborníci vyzývali. Nebyla to chyba?
Myslím si, že to chyba nebyla, protože je potřeba odlišit situaci, která zde panovala ještě na konci července a týdny a měsíce předtím, a situaci, která nastala ve druhé polovině srpna. V okamžiku, kdy ceny energií začaly velmi dramaticky růst, začalo se ukazovat, že na burze překračují tisíc eur za megawatthodinu, zásah přijít musel a my jsme reagovali velmi rychle. A to jak na úrovni národní, tak na úrovni evropské. Myslím si, že to přišlo v moment, kdy to přijít mělo.
Sněmovna podpořila zastropování cen energií
Například na Slovensku je domluvený strop na 1,50 koruny za kilowatthodinu elektřiny. Není ten český příliš vysoký?
Na Slovensku žádný domluvený strop není, protože nemají žádné nařízení vlády, žádný zákon. A to, o čem se v České republice často mediálně mluví, je jenom neformální dohoda, která vůbec od 1. ledna nemusí začít platit. A vidíme i to, jaké destrukční dopady to má na tamní vládu. Takže já si myslím, že – a nechci mluvit do slovenských vnitropolitických záležitostí – je potřeba nastavovat věci realisticky a realisticky zkoumat i dopady na státní rozpočty.
Abychom byli úplně spravedliví, za současnou slovenskou vládní krizí stojí více faktorů než jen ceny elektřiny.
Já nemám ambici to hodnotit. Jen jsem měl potřebu říct, že na Slovensku nic, co by bylo vymahatelné zákonem, neplatí.
Zastropování se má u nás vedle domácností a živnostníků týkat i malých a středních firem…
Zastropování šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny včetně DPH a tři koruny za plyn včetně DPH se vztahuje jak na domácnosti, tak na ty, kdo provozují služby veřejného charakteru. A také na všechny podnikatelské subjekty do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur.
Úplně jasné není, jak to bude u družstev a společenství vlastníků jednotek (SVJ), zda na nějakou zastropovanou cenu plynu budou mít nárok i tehdy, když mají v domě centrální kotelnu…
Pokud jsou napojena na nízké napětí, pokud mají odběr plynu do 630 megawatthodin ročně, tak to pro ně platí taktéž.
Strop by se měl týkat i těch tepláren, které topí plynem. Jak to bude u těch, které topí něčím jiným, třeba uhlím nebo biomasou? Nebudou to mít domácnosti topící dálkově příliš drahé proti lidem, kteří mají v bytě třeba plynový kotel?
U tepláren se vedla jednání se zástupci Teplárenského sdružení. Přislíbili, že nebudou navyšovat nějak významně a dramaticky ceny pro konečného zákazníka, protože stát podnikl jiné kroky a opatření pro jejich budoucí investiční záměry. Ale detaily by vám řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
PŘEHLEDNĚ: Jak vlády v evropských zemích řeší drahé energie a vysokou inflaci
Nemá vláda obavy, že dodavatelé budou tlačit ceny energií ke zmíněnému stropu, i když jsou nyní u některých domácností stále ještě nižší, aby se „zahojili“?
V tento okamžik naprosto drtivá většina domácností má ještě staré ceny, staré ceníky, ty nové se budou propisovat až někdy v prvním a druhém čtvrtletí příštího roku. To ale neznamená, že by musely mít nakonec ceny na úrovni schváleného stropu. Je to strop, nejsou nařízené. Samozřejmě budeme bedlivě kontrolovat, jakým způsobem k tomu budou obchodníci přistupovat. Proto tam musí být výrazná aktivita Energetického regulačního úřadu.
Ještě před zastropováním jste schválili úsporný energetický tarif pro domácnosti, jehož jedna část má být vyplacena letos a druhá příští rok. Podle našich informací se ale uvažuje o tom, že by se v příštím roce měl kvůli zastropování změnit, nebo úplně zrušit. Pokud ano, jak a proč?
Je to varianta, že by se v příštím roce ta část úsporného tarifu, která se přímo vyplácí, pozastavila. V ten okamžik totiž dává daleko větší efekt a smysl opatření, které jsme udělali v oblasti zastropování. V letošním roce domácnosti podporu (v průměru 4000 Kč – pozn. redakce) dostanou vyplacenu, respektive o ni bude snížena jejich úhrada za energie.
Ministerstvo průmyslu vytvořilo svou definici zranitelného zákazníka kvůli úhradě energií a podpoře od státu, váš resort ji teď bude posuzovat. Co obsahuje a k čemu se to bude využívat?
Je to naopak definice, kterou jsme my zaslali už asi před čtyřmi měsíci na ministerstvo průmyslu a obchodu. Jako ministerstvo práce a sociálních věcí jsme ji dávno připravili. Říká, které skupiny zákazníků, ať už z důvodu příjmů, nebo kvůli závažnému handicapu, patří mezi zvláště sociálně zranitelné, abychom na ně mohli případně cílit ještě většími slevami a podporou.
Nebo také abychom věděli, že odpojení těchto zákazníků od energií pro ně může znamenat vážné dopady, protože se potýkají s různými handicapy. Dali jsme si proto do energetického zákona úpravu, aby dodavatelé měli povinnost v okamžiku, kdy by mělo dojít k odpojení třeba kvůli potížím s úhradami, nejpozději třicet dnů předtím informovat zákazníky o možnostech sociální pomoci, která by jim mohla platby usnadnit.
A jakou konkrétní podporou ze strany státu se na ohrožené zákazníky z definice může cílit?
V budoucnu by třeba nemuseli žádat o příspěvek na bydlení, ale my bychom jim tuto dávku mohli jako stát společně s dodavatelem energií poskytnout přímo. Stačila by určitá forma jeho souhlasu třeba operátorovi. Nemuseli by tak vyplňovat dokumenty u žádosti a my bychom dávku přes obchodníka propsali přímo do jejich faktury.
Podle našich informací koalice tento týden odsouhlasila zvýšení životního a existenčního minima, od nichž se u řady sociálních podpor odvíjí jejich výše a nárok na ně, a některých sociálních dávek. Které se zvednou a o kolik?
Ano, je to tak. Od 1. ledna by se mělo zvýšit životní a existenční minimum. O kolik, to vám v tuto chvíli neřeknu, protože to budeme dopočítávat podle toho, jak se bude vyvíjet inflace. A to samé u přídavku na dítě, jehož valorizace patří mezi doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). I zde to budeme dopočítávat. Ale koaliční shoda na navýšení je.
A zvažujete třeba i valorizaci rodičovského příspěvku? Přece jen ztratil kvůli inflaci výrazně na své reálné hodnotě, tedy na tom, kolik si za něj rodiče malých dětí koupí.
Přišel jsem s návrhem na zvýšení vícero typů sociálních podpor, ať už je to rodičovská, nebo příspěvek na péči. Ale zatím jsme na tom koaliční shodu nedokázali nalézt především z důvodů obrovských finančních nákladů.
Jasné už je to, že by se měly od října zvednout normativy, podle nichž se vypočítává příspěvek na bydlení. Podle materiálu v připomínkovém řízení o 2000 až 4500 Kč. Hodně jste mluvil ale i o tom, že se změní konstrukce těchto normativů. Jak konkrétně a odkdy?
Od října se zvednou zhruba o tolik, o kolik jste řekl. Nejenom je zvyšujeme pro všechny kategorie domácností a velikosti měst, v nichž žijí, protože to je jeden z parametrů výpočtu dávky. Ale cílíme také hodně na jednočlenné a dvoučlenné domácnosti, což jsou často ovdovělé seniorky a senioři a samoživitelky s dítětem. Tam se normativy zvyšují nejvíce.
Pokud jde o další úpravy, je třeba udělat změnu zákona, abychom s konstrukcí normativů od 1. ledna mohli pohnout a mohli výrazněji rozlišovat například mezi složkou nájmů a složkou nákladů na energie.
Teď v září došlo už ke třetí letošní valorizaci penzí, z toho druhé mimořádné. Odborníci ale poukazují, že mimořádné valorizace moc nepomáhají lidem s nižšími důchody. Zvedá se totiž procentuální složka důchodů, na čemž „vydělávají“ senioři s vyššími příjmy, nikoliv ta základní, která je pro všechny stejná. Mezi kritiky je i již zmíněný vládní NERV. Změní se nějak konstrukce těchto valorizací?
Já bych to rozdělil na dvě části. Pokud jde o lidi s nižšími důchody, výše penzí se u části z nich dost výrazně změní po 1. lednu příštího roku. Dojde totiž jednak k řádné valorizaci, ale také se rozběhne takzvané výchovné. To je 500 korun k důchodu navíc za každé vychované dítě, hlavně pro maminky. To je výrazným způsobem posune do lepší situace.
Co se týká úpravy valorizačního vzorce, chystáme tyto kroky na příští rok v rámci přípravy důchodové reformy. Ale musíme počítat s tím, že se důchody odvíjejí od výše předchozích příjmů a toho, co člověk odvedl do systému. Takže zásluhovost musí být stále zohledňována.
Na důchody sahat nebudeme, odmítl Stanjura Kalouska
Evropský parlament tento týden odsouhlasil změny v konstrukci minimální mzdy, způsobu její valorizace. Mělo by to platit pro všechny státy EU, a to zhruba za dva roky. Podle tohoto rozhodnutí by minimální mzda u nás měla být vyšší asi o čtyři tisíce korun. Chystáte nějaké změny v tomto směru?
Já jsem na Radě ministrů u té závěrečné debaty byl s tím, že to má být mechanismus doporučených přístupů, jak se má na úrovni jednotlivých států realizovat výpočet minimální mzdy. Má ale vždycky zohledňovat situaci v té dané zemi. Máme tam zohlednit vývoj průměrné mzdy, vývoj inflace a vývoj produktivity práce.
Počkáme si na výsledný legislativní text úpravy. Ale i v našem programovém prohlášení vlády stojí, že minimální mzda má mít předvídatelný valorizační mechanismus. V legislativním plánu prací máme napsáno, že to připravíme tak, abychom s ním mohli počítat od roku 2024.
Když mluvíme o minimální mzdě: odbory tlačí na to, aby se ještě letos zvýšila ze 16 200 na 18 200 Kč hrubého, případně od Nového roku na zhruba 20 000 korun. Už máte jasno v tom, zda, odkdy a o kolik se zvedne?
Za sebe říkám, že minimální mzdu vláda ve finále určitě zvyšovat bude. O kolik přesně, ještě uvidíme. V úterý jsem na tripartitě znovu vyzval zástupce odborů a zaměstnavatelů, aby spolu jednali. Protože v mnoha státech je nemyslitelné, že by se odbory a zaměstnavatelé nedomluvili a takovéto rozhodnutí musela učinit až vláda. Já vím, že se v minulosti u nás nikdy neshodli na finální částce, ale aspoň měli nějakou představu, která byla v určitém intervalu. Ten se lišil řádově o stokoruny. Takže jsem je znovu vyzval, ať si spolu sednou, jednají a dojdou k nějaké představě.
Nemyslím si ale, že je úplně reálné zvýšení o dva tisíce korun. Je třeba si uvědomit, že to není věc, která jde k tíži státního rozpočtu. Jsou to peníze firem, ty na to musejí vydělat a musejí vědět, že je zvýšení minimální mzdy nedostane v současné situaci do ekonomických problémů.
Se zvýšením minimální mzdy se totiž zvyšují i úrovně zaručené mzdy v jednotlivých profesích. Není to jen o lidech, kteří pobírají minimální mzdu. A to je věc, jež by mohla za nynějšího stavu dostat firmy do potíží. A pak by se ve finále snaha zlepšit situaci lidí zvýšením minimální mzdy mohla otočit proti těmto lidem. Mohlo by totiž dojít k tomu, že to firmy nedají a začnou masivně propouštět.
Příští týden se konají senátní a obecní volby. Jaký očekáváte pro KDU-ČSL výsledek?
Já doufám, že dopadneme dobře. KDU-ČSL je v komunálních volbách dlouhodobě nejúspěšnější stranou, obhajujeme vítězství. Věřím, že ho obhájíme. I senátní volby jsme v roce 2016 vyhráli. Věřím, že se nám to podaří i letos.