Živnostníci nebudou platit poplatky za hudbu v prodejně. Zeman podepsal novelu autorského zákona

Autorským poplatkům nebude podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) se to bude vztahovat například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.

Proti úpravě mají výhrady zástupci Ochranného svazu autorského (OSA) a Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), podle níž přijatá úprava přesahuje rámec výjimek povolených právem EU. Sporná je podle OSA podmínka nevýdělečnosti, která má sloužit pouze ke stanovení nižší ceny za práva autorů.

Nutnost platit autorské poplatky se nebude vztahovat na karikatury a satirická díla a „pastiše“, tedy napodobeniny uměleckých děl na internetu. Provozovatelé internetových úložišť budou muset podle novely blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Právě tato změna má zabránit automatickému blokování karikatur. Nebudou mít povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.

Podle vyjádření Asociace producentů v audiovizi (APA) není v ČR problémem overblocking, tedy preventivní blokování ze strany automatických filtrů, ale vysoká míra pirátství. „Ten, kdo bude nejvíce poškozen tímto ustanovením, jsou uživatelé, a to tím, když budou zakázány služby jako YouTube, k čemuž může v budoucnu tato legislativní změna vést,“ uvedla již dříve APA ve vyjádření zaslaném ČTK.

Novela také rozšiřuje okruh živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému. Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci, nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.

Novela vychází ze směrnic EU a má zajistit kromě ochrany autorských práv na internetu také spravedlivou odměnu pro autory. Zároveň by měla usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví. Účinnosti nabude patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Novela taktéž posiluje pozici vydavatelů vůči poskytovatelům informačních služeb na internetu při sjednávání poplatků za využívání článků. Také tuto část podpořil ministr kultury Baxa, ale také Unie vydavatelů nebo Sdružení pro internetový rozvoj.

Proti byla například společnost Google, která je provozovatelem nejužívanějšího internetového vyhledávače. Její mluvčí Alžběta Houzarová sdělila, že novela v přijaté podobě představuje „tak nepřiměřené finanční a provozní riziko“, že Google přestane v Česku zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu a uzavře program News Showcase..

Googlu vadí zejména pasáž o vztahu vydavatelů a provozovatelů internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků. Výhrady k němu měly rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ustanovení se týká povinnosti firem jako Google, Twitter nebo Facebook, které budou muset získat od vydavatelů nebo jejich kolektivního správce licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela stanoví také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu, což se nelíbí zejména Googlu.

Zástupkyně jeho české pobočky již dříve uváděly, že společnost bude muset zrušit dosavadní smlouvy s vydavateli a zároveň začít zobrazovat pouze titulky, což sníží návštěvnost stránek vydavatelů, a tím i jejich příjmy. Zastánci novely to označili za pohrůžky. Podle nich má novela zajistit vydavatelům možnost dojednání spravedlivé odměny a zabránit provozovatelům vyhledávačů ve zneužívání jejich dominantního postavení na trhu.

Novela má umožnit soudně zakázat provoz sdílení obsahu on-line, tedy například prostřednictvím YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku uživatele, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Asociace producentů v audiovizi pokládá úpravu postihu za vadnou a neúměrně přísnou, neboť zrušení služby by zasáhlo do práv všech jejích uživatelů. Ustanovení podpořily naopak proticenzurní spolky Iuridicum Remedium a Za bezpečný a svobodný internet. Baxa chce věc upravit novelou o audiovizuálních službách, kterou chce předložit do konce prvního čtvrtletí příštího roku.