Článek
Zatímco předseda Hamáček, podporovaný většinou poslaneckého klubu, odmítá všelidové hlasování o vystoupení Česka z mezinárodních uskupení, tedy z EU a NATO, první místopředseda ČSSD Zimola s odvoláním na názory členů a voličů tvrdí, že by lidé měli mít právo vyjádřit svůj názor i v tomto směru.
Možnost hlasovat o vystoupení z EU je přitom klíčovým požadavkem hnutí SPD Tomia Okamury, které to připouští ve své verzi zákona o referendu. S tím nesouhlasí hnutí ANO ani pravice a doposud to bylo tabu i v soc. dem.
„Myslím, že je žádoucí umožnit lidem hlasovat i o setrvání ČR v EU,“ napsal Zimola v komentáři pro Právo. Vychází prý z diskusí s lidmi, kteří tvrdí, že na schválení vstupu do Unie byli občané politikům dobří a teď už je prý jejich názor nezajímá.
„I proto si myslím, že by bylo dobré v ČSSD otevřít debatu na toto téma, a sám jsem připraven do ní vstoupit s pozměňovacím návrhem k návrhu poslaneckému,“ napsal Zimola.
Skupina poslanců soc. dem. koncem února předložila do Sněmovny svou verzi ústavního zákona o celostátním referendu, který neumožňuje hlasovat o případném vystoupení například z EU.
Rebel Foldyna
„Soc. dem. předložila svůj návrh zákona o obecném referendu, který mj. jasně vymezuje okruhy otázek, které jsou možné v referendu hlasovat. A v těch, které možné nejsou, je i členství ČR v mezinárodních strukturách, případně hlasování o mezinárodních smlouvách,“ řekl Právu Hamáček a dodal: „Vzhledem k tomu, že jsem návrh podepsal, tak za ním stojím.“
Šéf soc. dem. a místopředseda Sněmovny tvrdí, že si neumí představit, aby někdo z jeho partaje předkládal pozměňovací návrh k tomu, co strana předložila.
Za pravdu mu dávají i další poslanci z patnáctičlenného klubu soc. dem. oslovení Právem, ale s jednou výjimkou. Tou je Jaroslav Foldyna, který zastává stejný názor jako Zimola.
„Když jsme jako občané hlasovali o vstupu do EU, tak bychom měli mít možnost demokraticky hlasovat i o výstupu. Je to otázka stanovení podmínek. Určitě by tam měla být dána velmi kvalifikovaná většina, třeba i 80procentní účast a potvrzení parlamentem,“ řekl Právu Foldyna. Tento názor chce sdělit při jednání poslaneckého klubu.
„Pokud by v zákonu možnost pro občany rozhodovat o důležitých věcech nebyla, nepodpořím ho,“ oznámil poslanec s tím, že je připraven podat pozměňovací návrh, který plebiscit o vstupu či setrvání v mezinárodních uskupeních umožní.
Podle místopředsedkyně klubu ČSSD a předsedkyně sněmovní komise pro ústavu Kateřiny Valachové zavládl při přípravě návrhu v soc. dem. frakci souhlas s poměrně tvrdými podmínkami pro vypsání referenda. Počítají s tím, že petici nutnou k vyhlášení referenda by muselo podepsat 850 tisíc voličů.
„To ale neznamená, že v průběhu hledání ústavní většiny, která zatím zajištěna není, se nemohou některé parametry změnit,“ řekla Právu Valachová. Tvrdí, že nejde o neshodu mezi Hamáčkem a Zimolou. Podle ní se o obou variantách, tedy s možností hlasovat o mezinárodních otázkách i bez, na klubu mluvilo a tak, jak byl návrh předložen, odpovídá vůli poslanců.
Další z místopředsedů klubu, Jan Birke, který návrh zákona také podepsal, Právu řekl, že sice se Zimolou v mnohém souhlasí, ale v tomto případě nikoli. Svůj názor měnit nehodlá. „Jeho argument, že pokud lidé měli možnost rozhodnout o vstupu, tak by měli dostat možnost rozhodnout i o vystoupení, má selskou logiku. My spolu nebojujeme, ale je třeba o tom zahájit rychle důkladnou debatu,“ uvedl.
Připomněl, že prvky přímé demokracie měly s výjimkou ODS ve svých programech všechny strany, a tudíž by mohl mít zákon o referendu šanci získat 120 hlasů. Ale za předpokladu, že bude kvalitní.
„Nemůžeme ale jen tak něco změnit a pak koukat, co z toho vyleze. To může mít nedozírné následky,“ prohlásil Birke.
Další ze spoluautorů návrhu z klubu ČSSD, Alena Gajdůšková, je zdrženlivá. „V zákoně o referendu by otázka o vystoupení z EU určitě být neměla. Pokud by se mělo o odchodu rozhodovat, měl by k tomu být schválen speciální zákon, jako tomu bylo při vstupu,“ řekla Právu Gajdůšková.
Ve hře jsou tři předlohy
Ve Sněmovně mezi sebou soutěží tři návrhy zákona o referendu. První, z dílny okamurovců, už minulý týden nakročil k prvnímu kolečku projednávání, ale po rozporuplné debatě byl uložen na čas k ledu do doby, než poslanci proberou téma na semináři s odborníky.
Obdobný návrh předložili i komunisté, kteří pro změnu pokukují po možnosti vyhlášení referenda o vystoupení z NATO, byť tvrdí, že to není aktuální.
Zásadní nesouhlas s možností hlasovat o vystoupení z mezinárodních uskupení vyjádřil opakovaně za vládu premiér Andrej Babiš (ANO). „Nechceme, aby se četl návrh SPD, ve kterém je možnost hlasovat o členství v EU nebo NATO. Chceme, aby to SPD předělala a přišla s nějakým jiným návrhem,“ řekl Babiš.
I když stanovisko vlády není pro zákonodárce závazné, potřeba třípětinové většiny v obou komorách a zákaz prezidentského veta mají dát záruku, že podoba zákona bude mít většinovou podporu.