Článek
V pondělí jste řekl, že budete-li cítit podporu uvnitř ČSSD, budete kandidovat do vedení. Na funkci předsedy, nebo jen místopředsedy?
Děkuji za dotaz, protože jsem měl dojem, že to bylo úmyslně či neúmyslně zkresleno. Já jsem neřekl, že bych byl připraven kandidovat na předsedu. Nechci stát stranou v pomoci soc. dem., která ji potřebuje víc než před několika měsíci. Jsem připraven pomoci. Ať už ve vedení ČSSD, tedy pozici předsedy nebo místopředsedy, nebo v pozici předsedy Krajského výkonného výboru. Nezavírám dveře před ničím, ale nechci se do žádných dveří ani vlamovat. Protože když o to není zájem, tak je to kontraproduktivní.
Mělo by se podle vás nyní po volbách, ve kterých ČSSD dostala nejméně hlasů za posledních 21 let, vedení vyměnit komplet?
K tomu si musí říci své členové. Můj názor je názor jednoho z 20 tisíc členů, není tedy rozhodující. Soc. dem. musí na mimořádném sjezdu najít cestu z této těžké situace. Umím si i představit, že nepůjdeme cestou revoluční, ale cestou evoluční. Bude záležet na schopnostech, připravenosti, ale i vůli a nasazení jednotlivých lidí.
Na předsedu možná bude kandidovat statutární místopředseda Milan Chovanec nebo volební lídr Lubomír Zaorálek. Ani jeden to nepopřel ani nepotvrdil. Podpořil byste někoho z nich, případně oba?
Je bezpředmětné se bez jejich vyjádření k jejich případným kandidaturám vyjadřovat. Nechme to na nich, až oni ohlásí, jestli jsou připraveni se o nějaké funkce ucházet.
Opoziční rétorika poslanců nebude pro voliče přesvědčivá, aby nám za čtyři roky dali svůj hlas
Pardubický hejtman Martin Netolický mi řekl, že by ve vedení měly být více zastoupeny regiony. Také máte nějaký tip, kdo by mohl nebo měl – kromě vás – ve vedení usednout?
Mě, prosím, paní redaktorko, vypusťte. Věřte, že já jsem spokojený tam, kde jsem teď. Mám mnohem klidnější život. Paradoxně díky tomu, jak mne moji kolegové odstavili od politické budoucnosti, jsem velmi spokojený. Proto vlastně ani nevím, proč bych to měl dělat. Současně si ale myslím, že je povinností bytostných soc. demokratů stranu neopouštět a v těžkých chvílích jí pomoci. Vidím kolem sebe řadu schopných lidí z komunálu nebo regionů. Dovolím si tři čtyři jména: kolega Martin Netolický, Petr Vícha – dlouholetý starosta Bohumína a senátor, Stanislav Mrvka – úspěšný starosta Jindřichova Hradce, nebo Radko Martínek – bývalý ministr, hejtman a dnes senátor. To jsou lidé s jasným morálním kreditem a lidé, kteří by mohli představovat novou soc. dem.
A co bývalý předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc?
Jeroným Tejc se rozhodl naprosto svobodně, že odstoupí z kandidátky, to nebyl případ, jako byl můj, kdy jsem byl vyškrtnut. Je otázka, jestli by se tedy našly důvody, aby pan Tejc svůj návrat a pomoc ČSSD zvážil. Já si myslím, ať už se to týká pana Tejce, nebo třeba Jiřího Paroubka, který budí vášně v ČSSD, že bychom neměli zavírat dveře nikomu, kdo je připraven jít ČSSD na pomoc.
Jste připraven, že vám na sjezdu nejspíš někteří kolegové připomenou kauzu vaší chalupy na Lipně, kterou stavěl šéf jihočeských nemocnic Martin Bláha a kvůli které jste skončil v čele Jihočeského kraje?
Připraven na to musím být v případě, že se rozhodnu kandidovat. Ale já se do žádných dveří nevlamuji. Pokud si soc. dem. myslí, po tom všem, co bylo zveřejněno, že je na tom ždibíček pravdy, no tak nechť si zvolí do svého čela někoho jiného. Já se nechci vnucovat. Kauza byla vymyšlená od A do Z. Měla posloužit mému zneviditelnění v politice. Otázka je, jestli je to ku prospěchu soc. dem.
Kolem sebe registruji názorový proud, který říká, že bychom po této volební facce logicky měli zamířit do opozice – a já tomuto proudu rozumím
Proč podle vás ČSSD ve volbách prohrála? Co udělala špatně?
Chyb byla velká spousta. Vršením jedné chyby za druhou jsme způsobily lavinu, která nás ve volbách smetla. Včera jsem jednal na Krajském výkonném výboru a poté i na Okresním výkonném výboru v Jindřichově Hradci. Bylo velmi zajímavé sledovat názory řadových členů. Poznal jsem, že chyb bychom mohli vyjmenovat několik desítek. Nad těmi všemi chybami je jedna nejvážnější, a to je to, že jsme nebyli pro naše voliče srozumitelní. Že jsme byli nemastní neslaní. Oni nevěděli, proč by nám svůj hlas měli dát. Proto své hlasy dali buď hnutí ANO, nebo Tomiu Okamurovi.
Měla by teď jít ČSSD radši do opozice, nebo by se měla ucházet o posty ve vládě?
Můj osobní názor není důležitý. Kolem sebe registruji jak názorový proud, který říká, že bychom po této volební facce logicky měli zamířit do opozice – a já tomuto proudu rozumím – ale stejně rozumím i názoru, že bychom měli zkusit část našeho programu prosazovat v nějaké koalici. Nedokážu říci, jaká varianta je pro ČSSD lepší, protože oba názory mají svá pro a proti.
V koalici s hnutím ANO byste měli asi minimum křesel ministrů. Těžko byste prosadili program. Neztratili byste pak i ten zbytek voličů, který ČSSD zůstal?
Tento důvod jsem také slyšel v diskusi o tom, jaký by měl být postoj ČSSD. Jsou to vážné důvody. Stejně jako je hypoteticky možné, že v opozičních lavicích nebudeme vidět, budou-li v opozici křiklouni typu pana Okamury, pirátů... Opoziční rétorika poslanců, kteří tam většinou už minulé období byli a kteří se rekrutují z okolí současného vedení ČSSD, nebude pro naše voliče přesvědčivá, aby nám za čtyři roky dali svůj hlas.