Výhled počasí na zimu nepotěší. Obnovitelné zdroje si moc neškrtnou

ECMWF je mezinárodní sdružení evropských meteorologických služeb zabývající se vývojem a přípravou střednědobé předpovědi počasí pro Evropu. Jeho předpovědní model vedle amerického modelu GFS využívají i meteorologové v České republice.

Prvotní data pro listopad a prosinec uvádějí déle trvající období vysokého tlaku vzduchu nad západem Evropy. To se pravděpodobně projeví nízkými teplotami a nedostatkem větru a srážek, uvedla Rabierová.

Taková předpověď, která vychází nejen z údajů ECMWF, ale i několika dalších systémů předpovědi počasí ve Velké Británii, USA, Francii a Japonsku, představuje potenciální komplikaci pro boj s vysokými náklady za energie v důsledku masivního omezení dovozu plynu z Ruska.

„Méně větru pro větrné elektrárny a méně srážek pro vodní elektrárny může znamenat problém,“ řekla Rabierová listu Financial Times. V České republice navíc vysoký tlak v zimním období často znamená také inverzi. To znemožňuje i výrobu elektřiny ze solárních panelů, které už tak mají v této době minimální výkonnost.

Evropská unie se zavázala, že se do roku 2027 oprostí od ruského plynu tím, že se bude energii snažit získávat z obnovitelných zdrojů a usilovat o dohody o dodávkách plynu s jinými zeměmi, zejména ve zkapalněné formě (LNG). Dovoz plynu z Ruska do Evropské unie již klesl z přibližně dvou pětin celkových dodávek před vpádem na Ukrajinu na současných zhruba 9 procent.

V krátkodobém výhledu může Evropa podle Rabierové očekávat mírnější, vlhčí a větrnější počasí, které bude ovlivněno pozůstatky nedávných hurikánů v Atlantském oceánu. Postupem času se ale bude ke slovu dostávat jev zvaný La Niña, během kterého se ochlazuje voda v Tichém oceánu, což má vliv na proudění větru a srážky. Jde o opak známějšího jevu El Niño, který je spojen naopak s pásem teplejší vody v rovníkovém Pacifiku.

„Klimatický fenomén La Niña začal v září 2020 a počasí v mnoha částech světa ovlivňuje už tři roky po sobě, což je ve 21. století poprvé,“ komentovala výhled meteoroložka Dagmar Honsová.

„Tento oceánský jev je propojen s atmosférou, má dopady na počasí na mnoha místech světa. Nejvýraznější vliv je pravděpodobný v Americe – studená zima v Kanadě, teplá a suchá zima na jihu severní Ameriky. Hrozí časté deště a následně povodně na severovýchodě Austrálie a v Indonésii,“ přiblížila Honsová.

Jednoznačné dopady jevů El Niño a La Niña, souhrnně označovaných jako Jižní oscilace (ENSO), podle ní nelze tak snadno prokázat. „Na sníh byla bohatá zima v době panování jevu La Niña například v letech 2020 a 2010, naopak velmi mírné zimy panovaly v letech 1998 a 2000,“ připomněla.

V jedné věci ale podle ní La Niňa počasí v Evropě negativně ovlivnit může, a to vyvoláním tzv. stratosférického oteplování, jež mívá za následek oslabení polárního víru.

„Předpověď ECMWF ukazuje snížení síly stratosférických větrů koncem podzimu a začátkem zimy, což je signál pro oslabení polárního víru. Což by znamenalo lepší zprávy pro milovníky pravého zimního počasí,“ uvedla Honsová.

Polární vír je proudění, které v zimním období krouží nad severní polokoulí od západu k východu a „zamyká“ arktický vzduch v oblastech nad polárním kruhem. Když je polární vír oslaben, začíná meandrovat a ledový vzduch z Arktidy tak dostává možnost „vylévat“ se do jižnějších oblastí Evropy a přinášet mrazivé teploty.

Honsová ale připomíná, že na otázky na charakter počasí během sezony, která ještě ani nezačala, nelze dát zatím uspokojivou odpověď.

„I historický pohled do zim 21. století dokazuje, jak proměnlivé počasí v zimě jsme v posledních letech měli – zimy jak bohaté na sníh, tak letní, nebo s převládajícím inverzním počasím, nebo naopak zimu s aprílovým počasím, kdy se střídalo ochlazení a oteplení,“ upozorňuje meteoroložka.