Článek
Od pádu totality se podmínky k životu zlepšily a promítlo se to i na úmrtnosti. Ta v ČR po roce 1989 klesá, střední délka života se zvýšila na současných 81,9 roku u žen a 76,1 u mužů. A například kojenecká úmrtnost se snížila z 10 na 2,6 z tisíce kojenců.
I přes značný pokles úmrtnosti v průběhu 90. let však postkomunistické země stále ještě viditelně zaostávají za ostatní Evropou a střední délka života je u nás o 4 až 5 let nižší.
Statistici si všímají, že průměrná délka života obyvatel Česka roste. Tento trend, jenž odráží snižování úrovně úmrtnosti, je zvláště patrný od počátku devadesátých let 20. století. V uplynulých dvaceti letech vzrostla naděje dožití při narození u mužů o 5,8 roku a u žen o 4,8 roku. Přitom například mezi lety 1966 a 1986, tj. také za dvacet let, se zvýšila u mužů pouze o 0,2 a u žen o 0,9 roku.
Více umíráme na nemoci dýchacího ústrojí
Mezi příčinami úmrtí stále výrazně dominují nemoci cévního ústrojí, nicméně jejich počet velmi klesá, naopak značně narostly nemoci dýchacího ústrojí. Novotvary se pohybují na podobné hladině jako před třiceti lety.
Z grafu níže je patrné, že nemoci dýchacího ústrojí jsou jediná skupina příčin smrti, která od roku 1989 roste.
Dostupnost lékařské péče stagnuje
Navzdory populačnímu růstu, ale také stárnutí populace, vývoj počtu nemocnic stagnuje. Počet nemocničních lůžek na tisíc obyvatel pak klesl z 8 v roce 1989 na 5,4 v roce 2018.