Článek
Přes protesty nakonec koalice institut politických náměstků prosadila. Teď však zjišťuje, že je ministerstva nepotřebují.
Židle zatím zůstávají na většině úřadů prázdné.
Ministři je nepotřebují
Politické náměstky má školství, zahraničí, kultura a židli pro něj chystají obsadit i doprava, zdravotnictví a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Na ostatních ministerstvech nesedí na postech vyhrazených pro politické náměstky nikdo. Ministři se shodují, že je nepotřebují.
„Zatím o politických náměstcích neuvažuji,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
„Posty pro politické náměstky obsazovat nechci,“ řekl zase šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Nebudu obsazovat“ a „Nemám to v úmyslu“ poslali v textové zprávě Právu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a šéf obrany Martin Stropnický (ANO). Ten se svého jediného politického náměstka Jakuba Landovského (ČSSD) před pár dny „zbavil“ – učinil z něj odborného náměstka pro obrannou strategii.
Proč ve svých úřadech politické náměstky nechtějí, zůstalo nezodpovězeno. Může to být proto, aby neměli na svém ministerstvu „hlídače“ – nastrčeného člověka z jiné politické strany –, nebo chtějí ušetřit tyto náměstky chystané povinnosti odevzdávat majetková přiznání.
Proti tomu ministerstvo kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) se vydalo směrem opačným a obsadilo oba dva zákonem vyhrazené posty Annou Matouškovou (ANO) a Patrikem Košickým, kterého si Herman přivedl s sebou z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Já si myslím, že politického náměstka by měl mít každý ministr
Resortu zahraničí dělá politického náměstka politolog Petr Drulák. Na školství sedí na postu pro politického náměstka Robert Plaga z ANO. Podle informací Práva má o druhou židli zájem dosavadní náměstek pro sport Petr Hulinský, který by kvůli své funkci v předsednictvu ČSSD musel jinak k 1. červenci – kdy začne účinnost služebního zákona – skončit.
Ministerstvo zdravotnictví dosud žádného politického náměstka nemělo, k 1. červenci si však na židli sedne místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová, která dnes působí ve funkci náměstkyně pro legislativu.
Post obsadí Milanem Ferancem z ANO i ministerstvo dopravy. Ferance uvolní z postu náměstka sekce vnitřní správy.
Místa pro jistotu
Židli pro svého politického náměstka chystá i Dienstbier. Jmenovat jej chce však až po 1. červenci. „Já si myslím, že politického náměstka by měl mít každý ministr,“ řekl Právu.
S odmítavým postojem budou mít podle jeho názoru kolegové z vlády značný problém. „Uvidíme, jaká bude jejich zastupitelnost na orgánech vlády nebo jednání orgánů parlamentních komor,“ dodal. Koho si sám chce do svého úřadu přivést, nechtěl prozradit.
Ačkoliv na devíti z 15 ministerstev se bez politických náměstků zatím obejdou, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se domnívá, že zavedení tohoto institutu ve služebním zákoně byl dobrý krok.
„Jsem stoupencem pružnosti a variability a ministři by měli mít možnost takové náměstky mít, při praktickém výkonu funkce jim to může pomoci,“ napsal Právu v textové zprávě. Důvodem pro vytvoření těchto míst byla snaha vytvořit možnost pro dosazení stranických funkcionářů na ministerstva. Podle služebního zákona totiž nesmějí sedět na židlích odborných náměstků – tam mohou být jen ti, kteří nemají v žádné politické straně volenou funkci.
I tak se však mezi odbornými náměstky řadoví straníci jen hemží: Landovský i s legitimací ČSSD zůstává na obraně, ministerstvo práce má zase ve funkci náměstkyně pro sociální politiku šéfku Oranžového klubu (přidruženého k ČSSD) Zuzanu Jentschke Stöckelovou a zahraničí má hned dva odborné náměstky z ČSSD: Jakuba Kulhánka a Lukáše Kauckého.
Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Tím však výčet straníků na odborných židlích ministerstev zdaleka nekončí: například na školství sedí Jaroslav Fidrmuc z KDU-ČSL, na zemědělství jeho kolega Jiří Jirsa a na kultuře Kateřina Kalistová z ČSSD.
Posty odborných náměstků pro ně mohou být v budoucnu výhodnější než ty politických – služební zákon je totiž ochrání před možnou politickou zvůlí v případě, že se vymění vládní garnitura.
„Předpokládá se, že na postech odborných náměstků sedí skuteční odborníci, kteří problematice rozumějí. Jsou to lidé, kteří umějí řadu jazyků, studovali třeba i v zahraničí a jsou za nimi výsledky,“ poznamenal profesor a odborník na služební zákon Pavel Mates.
Pozice nejsou jisté
Současní odborní náměstci budou po 1. červenci takzvaně překlopeni do režimu státní služby. Na rozdíl od svých nástupců nebudou muset vykonávat úřednické zkoušky.
Ale jisté pozice nemají. „Já se 1. července probudím jako státní úředník a budu mít dva nadřízené – ministra i státního tajemníka,“ vysvětlil Landovský z obrany.
Do konce letošního roku bude na jeho místo i na místa všech ostatních odborných náměstků vypsáno výběrové řízení, které musí být ukončeno nejpozději do konce roku 2016.
Z tohoto řízení mají vzejít tři nejlepší kandidáti – kdo z nich pak bude odborným náměstkem, rozhodne v dohodovacím řízení příslušný ministr se státním tajemníkem. „Takže buď budu pokračovat, nebo mě někdo nahradí,“ řekl Právu Landovský s tím, že je prý rád, že bude moci dokázat své odborné znalosti.
Služební zákon začal platit od 1. ledna, ale účinnost byla odložena k 1. červenci. Zákon počítá s tím, že ministerské sekce budou řídit odborní náměstci a personální agendu státní tajemník, ministr si může vybrat až dva své politické zástupce.
V současné době je zákon u Ústavního soudu, kam jej poslal prezident. Žádá úplné zrušení zákona, nebo alespoň vyškrtání jeho částí. To však nebrzdí uplatňování zákona v praxi. ÚS soud by měl podle dřívějších zpráv rozhodnout v létě.