Hlavní obsah

Ženy v kurzu: Senát navrhuje na ombudsmanku Šabatovou a Brožovou

Právo, Novinky, Naďa Adamičková, Marie Königová
Aktualizováno

Další ženy útočí na vrcholné funkce ve státě. Možnému zvolení do funkce veřejného ochránce práv se přiblížily – byť jen o krok – šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová a někdejší zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Také ve vedení Sněmovny zřejmě zasedne poprvé většina žen. Předsedkyní dolní komory by se měla stát Miroslava Němcová.

Foto: Galgonek Vladislav, ČTK

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová

Článek

Na jejich nominaci se ve středu většinově shodli senátoři, když Brožová získala v druhém kole tajné volby 46 hlasů a Šabatová 43. Brožová by podle svých slov chtěla navázat ve funkci na své dřívější působení, kdy hlavním tématem její činnosti byla ochrana práv jednotlivce.

Šabatová pak na šest let působení v úřadě po boku Otakara Motejla. „Co mohu nabídnout?“ položila řečnickou otázku Šabatová a vzápětí odpověděla: „Konzistentní život v dobách zlých i lepších, poměrně široké spektrum zkušeností.“

Foto: ČTK

Anna Šabatová

Poslední slovo ale budou mít poslanci, kteří rozhodnou, koho vyšlou na příštích šest let do úřadu ombudsmana po zesnulém Otakaru Motejlovi.

Klaus mlčí

Poslanci by měli mít na výběr čtveřici uchazečů, z nichž dva právě navrhnul Senát a dva další se očekávají od prezidenta Václava Klause.

Zda se nakonec Brožová nebo Šabatová skutečně stane ombudsmankou, je ale těžké odhadovat. A to právě s ohledem na fakt, že prezident své kandidáty zatím tají. Brožovou přitom nominovali senátoři ODS Tomáš Töpfer, Šabatovou senátoři soc. dem. a TOP 09.

Brožová získala nejvyšší počet hlasů i přes varování senátorky Jiřiny Rippelové (ČSSD). Ta poukázala na to, že Brožová stále zastává funkci soudkyně, která je s postem ombudsmana neslučitelná. Pokud by se chtěla této funkce vzdát, trvalo by to podle zákona tři měsíce, takže Sněmovna by se mohla k volbě dostat až v září. „Nemůžeme zvolit Ivu Brožovou,“ varovala Rippelová.

Podle zákona lze soudce dočasně zprostit funkce

Senátoři ale její názor nevyslyšeli a podle všeho se přiklonili ke stanovisku senátní legislativy. Ta dospěla k závěru, že soudce může být zbaven funkce na základě své žádosti ministru spravedlnosti.

Zákon o soudech a soudcích ovšem počítá s variantou, že ministr může soudce funkce zprostit jen dočasně, a to v přesně vymezených případech, mezi které například patří přidělení soudce k ministerstvu či Justiční akademii, nebo do zahraničních institucí.

Rippelová současně varovala také před podporou ministryně Kovářové, která nakonec sítem druhého volebního kola neprošla a získala jen 10 hlasů. „S jejím jménem není tak spojována ochrana lidských práv, jako vazby na bývalého ministra spravedlnosti Němce,“ poznamenala senátorka.

Dva muži vypadli hned zkraje

O funkci veřejného ochránce práv se ucházelo v horní parlamentní komoře hned šest uchazečů. Šéf národní rady zdravotně postižených Václav Krása, náměstek ministra dopravy, prezident evropského sdružení lidí s mentálním postižením a jejich rodin Ivo Vykydal vypadli už v prvním kole tajné volby.

Do druhého kola tak postoupilo ženské kvarteto: někdejší náměstkyně ombudsmana Anna Šabatová s 32 hlasy, se stejným počtem hlasů šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová, s podporou 19 senátorů ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a se sedmnácti hlasy dosavadní zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.

Sněmovna by měla nového veřejného ochránce práv zvolit do 9. července, kdy vyprší šedesátidenní lhůta, do které by podle zákona měl být znám nový ombudsman.

Výběr článků

Načítám