Ženy se stále do politiky moc neženou. V čele kandidátek jsou spíše výjimkou

Takovým příkladem může být lidovecká kandidátka ve Zlínském kraji. Prvních osm míst zde obsadili muži a až z deváté příčky kandiduje místostarostka Vsetína Simona Hlaváčová.

Muži výrazně převažují například i na kandidátní listině ODS v Libereckém kraji. Zde kandiduje až z 12. místa účetní Jana Foltová. Všechny příčky před ní zaplnili muži.

Pavel Šaradín z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Novinkám řekl, že ve společnosti je pořád politika vnímána spíše jako mužské řemeslo.

„Pořád převažuje taková nedůvěra k tomu ženskému prvku, nedůvěra v ty politické schopnosti, to, že má žena ostré lokty. Řekl bych, že v lidech obecně převažuje toto základní pravidlo a v politice se to ukazuje velmi přesně,“ hodnotí Šaradín.

Trend je vidět i na celkovém přehledu volebních lídrů. Z počtu 14 lídrů mají sociální demokraté mají v čele kandidátek pouze dvě ženy - poslankyni Markétu Wernerovou v Karlovarském kraji a ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou v Libereckém kraji.

Po dvou ženách v čele kandidátek má také ODS či lidovci. TOP 09 má pouze jednu „lídryni“ - z prvního místa se o křeslo ve Sněmovně uchází ve Zlínském kraji poslankyně Kristýna Zelienková, bývalá poslankyně hnutí ANO. Ostatních 13 lídrů je opačného pohlaví.

Hnutí ANO má za lídry čtyři ženy. V Plzeňském kraji ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, v Jihočeském kraji poslankyni Radku Maxovou. Královéhradeckou kandidátku vede náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, na Jižní Moravě je jedničkou právnička Taťána Malá.

Když se však člověk podívá na celkový podíl mužů a žen na kandidátkách, rovněž jednoznačně převažují muži. Za hnutí ANO například kandiduje 261 mužů a 82 žen. Na kandidátkách KDU-ČSL je celkově 259 mužů a 84 žen.

„Je to vidět i v České televizi. Zatím byly dvě debaty, a v té o dopravě bylo stoprocentně mužské zastoupení. Na těch prvních místech bohužel k výraznějšímu posunu nedochází,“ konstatoval Šaradín.

Výjimkou je ČSSD, za kterou kandiduje 55 procent mužů a 40 procent žen. Důvodem je však změna stanov, které si strana schválila na sjezdu v roce 2015. Na kandidátkách pro krajské a sněmovní volby musejí mít sociální demokraté minimálně 40 procent žen. Vyváženější podíl mají také Zelení, za které kandiduje 205 mužů a 138 žen.

Ve srovnání s některými evropskými státy tak Česko pořád podle Šaradína trochu pokulhává. „Záleží na tom, na tom, kterou část kontinentu vezmeme. Řecko a Itálie jsou pod velmi silným vlivem křesťanství, naopak vidíme svobodomyslné státy na severu Evropy. Obecně se ale se stále se západní Evropou nemůžeme v tomto srovnávat,“ míní politolog.

Vloni v červenci vláda probírala návrh někdejšího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), aby byly kvóty pro ženy na volebních kandidátkách povinné pro všechny strany. Norma by ženám zajistila na kandidátních listinách dvě pětiny míst. Tehdy to však kabinet odmítl. V dosavadním rozložení Sněmovny měly ženy zastoupení 19,5 procenta.

Moc žen se nežene ani do klání o hlavu státu. Do prezidentských voleb, které budou v lednu, zatím kandidaturu oficiálně ohlásila pouze aktivistka a zpěvačka Jana Yngland Hrušková.

„Účastníci hry Prezident 21 by ale ze všech navržených žen na Hradě nejraději viděli posklankyni Miroslavu Němcovou, která je ve hře na 11. příčce s více než devíti tisíci pozitvními hlasy oproti Hruškové, kteráje momentálně na 32. místě se ziskem 2326 pozitivních hlasů,” sdělila Novinkám Kateřina Písačková z projektu Prezident 21.

Projekt podnikatele Karla Janečka hledá v rámci hlasování po internetu novou hlavu státu. Písačková dodala, že i v rámci hlasování je poznat nižší zájem žen o politiku.

„Z 200 000 hlasujících z celé ČR se projektu Prezident 21 aktuálně účastní 55% mužů a 45% žen, ačkoli poměr žen a mužů v české populaci je téměř stejný. To může značit, že ženy mají obecně o trochu menší zájem o podobné politické projekty,” uvedla Písačková.