Článek
Cílem spolku je dosáhnout veřejné omluvy za provedené sterilizace na začátku 90. let a plošné finanční odškodnění žen, kterým byla sterilizace provedena.
"Byla jsme poškozena v této nemocnici. Mám z toho strašnou depresi. Když jsem rodila své čtvrté dítě a měla jsem bolesti, přišli s papírem, ať ho podepíšu. Ani nevím co jsem podepsala. Nemocnice mi zničila život. Manžel se mnou rozvedl, protože chtěl další děti. Chceme se bránit, aby žádná romská žena už nebyla takto poškozena," řekla na mítinku 40letá Nataša Botušová z Ostravy s tím, že kromě morálního odškodnění má zájem i o finanční.
"Jsem samoživitelka, tak bych podpořila alespoň svoje děti. Sourozence jim totiž dát už nemůžu," dodala. Lékaři ji sterilizovali ve 24 letech. "Byla jsem mladá, mohla jsem mít i deset dětí," uzavřela.
Kontroverzní podpisy
Mluvčí Městské nemocnice v Ostravě Marie Dlabalová řekla, že na žádostech o sterilizace jsou písemné souhlasy žen. "Lékaři se žádného přestupku nebo trestného činu nedopustili. S odstupem času můžeme s romskými ženami, které argumentují po letech tím, že pojmu sterilizace nerozuměly, soucítit."
Právní zástupkyně sdružení Michaela Kubalová připomenula, že k soudům už dali tři případy sterilizací a během měsíce podají další žalobu. O morální omluvě prozatím rozhodl vloni v listopadu Krajský soud v Ostravě, kdy se tehdy Vítkovická nemocnice měla omluvit Heleně Ferenčíkové s tím, že ji provedli sterilizaci, aniž by ji poučili a nechali ji poradit s manželem. [celá zpráva] Rozsudek nenabyl právní moci, obě strany se odvolaly.
"Soud nám dal za pravdu, ale nepřiznal finanční odškodnění, údajně je promlčeno. Je ale právní problém, zda se náhrada nemajetkové újmy promlčuje," vysvětlila důvod odvolání Kubalová. Nemocnice ale tvrdila, že postupovala v zájmu zachování zdraví pacientky, která už podruhé rodila císařským řezem. Prý ji hrozilo, že při dalším těhotenství by ji praskla ztenčená děloha.
České sterilizace až v OSN
Mluvčí ostravského Sdružení sterilizovaných romských žen Elena Gorolová z Ostravy by ve čtvrtek měla vystoupit se svou zprávou také v sídle OSN v New Yorku, ve Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW). Svou výpovědí má podpořit Stínovou zprávu o diskriminaci žen v České republice. Vypracovaly ji Liga lidských práv, Evropské centrum pro práva Romů a Gender Studies. Organizace v ní dochází k závěru, že ochrana před diskriminací je v České republice nedostatečná. Zpráva kritizuje stát, že doposud nevzal v potaz protiprávnost sterilizací, nepřevzal za ni odpovědnost a neodškodnil dotyčné ženy.
Lékaři Gorolovou sterilizovali v roce 1990 poté, co porodila druhého syna. Oba přišli na svět císařským řezem. "Na sále mi dali tužku a papír a měla jsem sterilizaci podepsat. Nikdo mi ale nevysvětlil, co to sterilizace přesně je," sdělila s tím, že většině žen lékaři řekli, že je to něco jako antikoncepce a při styku s partnerem již nebudou potřebovat kondom.
Gorolová v závěru svého projevu bude citovat slova jedné z členek spolku. "Jabloň, která nedává ovoce je k ničemu, zahradník ji pak už jen srazí. Já se cítím tak jako ta jabloň, ztratila jsem poslání, zázračné poslání ženy na tomto světě."
Vláda nesouhlasí
S obsahem Stínové zprávy nesouhlasí náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Čestmír Sajda, který v sídle OSN bude dnes zastupovat Českou republiku. "Stínová zpráva je neobjektivní a zcela opomíjí některé běžně dosažitelné informace. I za starého režimu se vláda snažila o podporu integrace romské populace, včetně plánovaného rodičovství. V žádném případě nelze hovořit o programové sterilizaci žen," uvedl již dříve Sajda.
Podle něj jde jen o několik případů, kdy mohlo dojít k individuálnímu pochybení při poskytování zdravotní péče. Dosud prý ale nebylo potvrzeno žádné provedení nedobrovolné sterilizace.
Náměstek Sajda jede do OSN obhajovat třetí periodickou zprávu vlády ČR k veškerým formám možné diskriminace žen v České republice. Tato oficiální zpráva se problematikou nedobrovolné sterilizace vůbec nezabývá, narozdíl od Stínové zprávy. Poukazuje zejména na problémy diskriminace žen spojené se vzděláváním či s aplikací pracovního práva.
