Článek
S problémy s nehojícími se ranami se na jihlavskou nemocnici ročně obrátí přibližně 150 pacientů. "Larvy se v nemocnicích občas používají, ale stále to není zcela běžný způsob léčby," uvedl chirurg. Larvy se podle něj také nehodí na každou hnisavou a nehojící se ránu.
Larvy v ráně vždy spolehlivě spotřebují všechnu mrtvou tkáň, každý případ však lékař musí posoudit zvlášť. "Pokud je nekróz velké množství, nebylo by to efektivní. Vždy je nutné propojit několik metod," řekl Čech. K živým tkáním jsou larvy šetrné, proto lékaři volí tuto metodu v případě, kdy je na spodině defektu orgán nebo struktura, která by neměla být poškozena.
Okusování tkáně larvami podle lékaře nebolí, pacient cítí jen jemné šimrání. Čím jsou larvy větší, tím více je jejich činnost znát. Když larvy vyrostou, chtějí se z rány dostat ven. "Asi největší šok pak pro pacienta je, když jim z pod obvazu lezou červi. My potom přijdeme a vyndáme je. V tu chvíli jsou totiž najezené. Larvoterapii používáme zhruba desetkrát za rok, je to specifická léčba," dodal Čech.
Další metodou odstraňování infekce a odumřelé tkáně z rány je podtlak. Na ránu se přiloží gáza nebo pěna, uzavře se neprodyšně fólií a pomocí podtlaku se odsává. Díky moderním metodám nemusí být případný chirurgický zákrok tak agresivní.