Článek
Podle něj žena trpí jinou formou této choroby. Všechno tak ukazuje na sporadickou formu, nikoliv tedy na novou variantu této záludné nemoci.
„Musíme tedy rozptýlit obavy z toho, že Teplicko obchází hrozba nemoci šílených krav,“ řekl v úterý Právu mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. „Už před 25 lety byl v teplické nemocnici pacient se stejným onemocněním. Také proto se primáři zdejšího neurologického oddělení Jaroslavu Pejšovi podařilo spolehlivě diagnostikovat nemoc současné klientky,“ prozradil nám Vondra s tím, že žena již byla převezena do léčebny.
„S těžkým srdcem musím říci, že jde o těžkou, vzácnou a neléčitelnou nemoc,“ dodal mluvčí. „V úterý jsem prověřoval, kde se mohla žena nakazit. Zaměřil jsem se na pobyty v zahraničí a stravovací zvyklosti. Potvrdilo se, že tyto věci žádný vliv neměly, jde tedy o genetickou záležitost, co ale nemoc spustilo, bůh suď,“ přiznal Právu ředitel ústecké hygienické stanice Josef Trmal.
Příbuzní ani personál ohroženi nejsou
„Je zároveň nutné říci, že se nejedná o rizikového pacienta, nejsou tedy ohroženi příbuzní ani personál teplické nemocnice,“ doplnil hygienik.
Podle informací referenční laboratoře se lidská forma nemoci šílených krav přenáší na lidi z hovězího masa zasaženého infekční bílkovinou zvanou prion a doposud se v České republice neobjevila. Jak ale dodal její vedoucí, definitivně je to nicméně možné potvrdit až po případné pitvě nakaženého člověka.
Creutzfeldt-Jakobovou nemocí (CJD) podle Koukolíka v Česku onemocní zhruba deset až 15 lidí ročně. Sporadická forma nákazy napadne přibližně jednoho až dva lidi z miliónu, příčina není zcela jasná. U 10 až 15 procent nakažených nemoc souvisí s dědičnou dispozicí.
Inkubační doba CJD je pět až třicet let. Mezi příznaky patří v rané fázi podrážděnost a deprese, následuje ztráta paměti a koordinace, slepota, úbytek váhy odpovídající destrukci mozkového a nervového systému. Člověk ztrácí schopnost mluvit a tělo se stává strnulým.
Zvířata se kontrolují
Loni nebyl v České republice zjištěn poprvé od roku 2001 žádný případ výskytu BSE u zvířat. Počet ročně odhalených případů nákazy od jejího prvního výskytu před sedmi lety rostl až do roku 2005, kdy kontroly zachytily osm nakažených zvířat, od roku 2006 postupně klesal.
Od objevení BSE v Česku je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat.