Hlavní obsah

Žena odmítla nosit v práci roušku, skončila bez mzdy doma. Zastal se jí Nejvyšší soud

Brno

Až před Nejvyšším soudem skončil spor o nošení roušky na pracovišti. Pracovnice v kanceláři odmítla nosit ochranu dýchacích cest na podzim roku 2020 s odkazem na svůj zdravotní stav a skončila doma bez náhrady mzdy. Po justici pak marně žádala zastání proti zaměstnavateli. Její argumenty vyslyšel až Nejvyšší soud, který nařídil, aby se soudy jejím nárokem znovu zabývaly.

Foto: Sarah Meyssonnier, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Ke sporu došlo poté, co v Česku vypukla tzv. druhá koronavirová vlna a nadřízený ženu s odkazem na vydávaná mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví vyzval, aby nosila roušku. Ta to odmítla s odkazem na svůj zdravotní stav. Na to firma reagovala tak, že to žena má doložit lékařskou zprávou nebo si vzít neplacené volno. Nakonec byla žena nucena pracoviště opustit a nedostala mzdu takřka za celý měsíc.

Žena se poté obrátila na soud, kdy požadovala doplatit mzdu s omluvou, neboť se cítila být diskriminována kvůli svému zdravotnímu stavu. Firma namítala, že žena nedoložila žádnou relevantní lékařskou zprávu a odmítla prohlídku u smluvního lékaře.

Upozornila také, že žena neměla horší podmínky než její kolegové v kanceláři, navíc roušku neměla mít neustále, ale jen krátkodobě, kdy se za směnu jednalo jen o desítky minut.

Klaus definitivně vyhrál soud kvůli neroušce

Domácí

Soud musí případ znovu otevřít

U Okresního soudu v Benešově ani u Krajského soudu v Praze žena se svou žalobou neuspěla, a tak se obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Namítala, že soudy se nezabývaly otázkou přiměřenosti, kdy jí byla zcela znemožněna práce, a tím, zda měla nárok na náhradu mzdy.

Senát v čele s Markem Cigánkem dal ženě za pravdu, když upozornil, že firma měla k dispozici zprávu lékařky, z níž plynulo, že žena trpí „dlouhodobým neinfekčním respiračním onemocněním a z toho důvodu se nedoporučuje zakrývání dýchacích cest jakoukoliv látkou“.

Soud vysvětlil, že nebylo dostatečně zjištěno, zda toto zdravotní omezení znemožňovalo práci s ohledem na konkrétní podmínky na pracovišti, proto zatím není možné vyloučit, že šlo skutečně o diskriminační jednání.

Soudy budou muset také posoudit otázku, zda v této situaci nešlo o překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které by ženě příslušelo právo na náhradu mzdy. Případ se tak vrací zpět na začátek k benešovskému okresnímu soudu.

Prodejce potravin z Prahy uspěl u Nejvyššího soudu. Ten otevřel cestu k odškodnému za covidová opatření

Domácí

Výběr článků

Načítám