Článek
„Já mám zlodějinu asi v krvi a kradu, kradu a kradu,“ vyprávěla Lavičková ve známém dokumentu Olgy Sommerové Máňa.
Marie Lavičková nikdy nepracovala, byla radši ve vězení než na svobodě a živila se krádežemi. Když ji pustili ven, vyrazila do hostince Čep, do nádražní restaurace i dalších putyk v Českých Budějovicích. Žila na ulici i ve squatech. Byla svým způsobem exhibicionistka a na řadě akcí předváděla nejen tanec prostitutky, ale také striptýz.
Za mřížemi pak byla jako doma a tamní péči si pochvalovala. V roce 2013, když prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii, těšili se vězni domů. Máňa se znovu „proslavila“ svým protestem. Prostě chtěla zůstat za mřížemi.
Na svobodě jí to ale moc nešlo. „Našli ji podchlazenou na jedné z laviček v Budějovicích a musela do nemocnice,“ sdělil Novinkám zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno. Marie Lavičková pocházela z Chlumu u Křemže na Českokrumlovsku, zemřela 8. března a rodina se s ženou, která budila pozornost, rozloučila v úzkém kruhu bez obřadu.