Zemřela Věra Čáslavská

„Ztratila jsem velkou přítelkyni a tato země ztratila člověka, který pro ni znamenal moc,“ řekla Sommerová ČRo.

O úmrtí Čáslavské také na svém facebookovém účtu informoval historik Pavel Kosatík, který jí napsal životopis.

„Byla jednou z nejstatečnějších lidí, které jsem kdy poznala, nejen v gymnastice, ale i v tom, co ji potom potkalo,“ řekla ČRo Bohumila Řešátková, současnice Čáslavské, která po ní byla ve sportovní gymnastice koncem 60. let druhá nejlepší.

„Před 14 dny jsem s ní mluvila, říkaly jsme si, že se sejdeme na buřtíky jako holky z gymnastiky,“ řekla Řešátková s tím, že Čáslavská s nemocí bojovala statečně.

Sedminásobná olympijská vítězka a nejúspěšnější česká sportovkyně historie od loňského května bojovala s rakovinou slinivky břišní. Podstoupila tehdy úspěšně náročnou operaci, která trvala osm hodin. Pak strávila tři týdny v nemocnici.

Od té doby absolvovala několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o víc než patnáct kilo. Letos v létě se její stav opět zhoršil a neodcestovala kvůli tomu na olympijské hry do Ria de Janeira.

„Pořád běhám po nemocnicích a po chemoterapiích,” řekla letos v květnu v rozhovoru pro ČTK. „Naštěstí jsem sportovala a moje tělo si pamatuje ty vysoké tréninkové dávky, takže teď to zúročuju a zvládám léčebné kúry,“ uvedla.

Čáslavská získala na třech olympiádách celkem 11 medailí, z toho sedm nejcennějších. Byla čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa.

Po olympiádě v Mexiku 1968 patřila k nejobdivovanějším osobnostem planety. Získala tam čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile.

„V Mexiku skončila moje - v podstatě jednoduchá - sportovní cesta, pro mne osobně krásná a čímsi čistá. Jestliže pád z bradel v Tokiu byl mou malou osobní tragédií, pak vítězství v Mexiku nemohlo nic změnit na naší tragédii národní,” prohlásila v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy poté, co v Mexiku naposledy uchvátila svými sestavami celý svět.

Právě v roce 1968 se zapojila do politického života. Podepsala známou petici Dva tisíce slov, která byla jedním z nejvýznamnějších dokumentů tzv. pražského jara.

Po srpnové invazi se dostala do střetu s tehdejším komunistickým režimem. Vyslýchala ji Státní bezpečnost, a když i přes nátlak odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, upadla v nemilost.

Kvůli svým postojům byla v roce 1971 vyloučena z řad tělovýchovné organizace ČSTV. Než mohla začít trénovat mladé talenty, musela si několik let vydělávat například úklidem domů.

Před čtyřmi lety vyšel o bývalé sportovní gymnastce autorizovaný životopis Život na Olympu od Pavla Kosatíka. Čáslavská také chtěla znovu vydat upravenou knihu Cesta na Olymp, která jí poprvé vyšla v roce 1972 a byla tehdy zcenzurována.

„Z té knihy Cesta na Olymp toho hodně vyškrtali. Teď ale za mnou chodí lidé, že bych to měla oprášit, že by chtěli vědět, co jim tam tak vadilo. Tak jsem si řekla, proč ne, a už na tom trochu pracuju,“ prozradila v květnu.

V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.