Článek
Libuše Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně. Divadlu se věnovala od dětství. Už během studií na brněnské konzervatoři si zahrála roku 1971 Julii v divadle a Barunku ve filmové Babičce. Poté přesídlila do Prahy, kde působila v divadle Za branou a Činoherním klubu, především se ale stala jednou z nejslavnějších televizních a filmových hereček, jejíž věhlas překročil české hranice.
Třeba pohádka Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973) patří zejména v německy mluvících zemích a Skandinávii k televizním legendám. Křehký vzhled a talent ke komice jí ze začátku přinášely hlavně role v pohádkách a komediích jako Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) nebo Princ a Večernice (1978).
Komedie podle scénáře Zdeňka Svěráka Vrchní, prchni!, kde hrála hodnou manželku pražského záletníka a podvodníka (Josef Abrhám), má už dnes téměř kultovní postavení. Po pohádkách Sůl nad zlato nebo Třetí princ (1982) přišla opět spolupráce s Abrhámem v romantické komedii Svatební cesta do Jiljí (1983). Drobnou roli měla i v humoristickém snímku o „největším Čechovi” Jára Cimrman ležící, spící (1983).
Ani dva legendární filmy Jiřího Menzela Slavnosti sněženek (1983) a Vesničko má středisková (1985) se neobešly bez Šafránkové. Druhý z nich byl dokonce nominován na Oscara.
Vrcholem její filmové tvorby se staly slavné svěrákovské snímky Obecná škola (1991) a hlavně Kolja (1996), který byl oceněn Oscarem.
Vieweghovská Báječná léta pod psa z roku 1997 sice cenu americké akademie nedostala, ale Šafránková v nich naprosto excelovala vedle paranoidního manžela Ondřeje Vetchého sesazeného komunisty do funkce vrátného. Další z životních rolí.
Libuše Šafránková výrazně zasáhla i do televizní tvorby. Mezi její známější seriály patří třeba Zlá krev, Cirkus Humberto, Náhrdelník, Četnické humoresky či Gympl s ručením omezením.