Článek
Absolventka pražské právnické fakulty v roce 1982 emigrovala do Spolkové republiky Německo, kde pracovala v rozhlasové stanici Svobodná Evropa, následně v roce 1989 zamířila do Kanady.
Po návratu do vlasti působila jako asistentka předsedy Ústavního soudu a posléze byla jmenována soudkyní Nejvyššího soudu. Poté stanula i v jeho čele. V dráze soudkyně pokračovala deset let i u Ústavního soudu.
Následně byla v Brně zvolena senátorkou za Stranu zelených.
S lítostí jsme přijali zprávu, že včera ve večerních hodinách zemřela emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, jedna z nejvýznamnějších osobností novodobých českých právních dějin.
— Ústavní soud (@usoud_official) January 19, 2025
◾️https://t.co/fcmrUpQd7P pic.twitter.com/ZQmrOB8F7v
„Eliška Wagnerová se nikdy nesnažila zalíbit mocným. Nesnášela ustrašenost, čecháčkovství, vrabce v hrsti a vzdušné zámky, ale za práva toho posledního z posledních se bila jako lvice. Mezi politiky si tím mnoho přátel nezískala, mezi svými spolupracovníky ano,“ připomněl ÚS.
„Když jsem jí před časem vyjádřil obdiv za to, že se nikdy nebála prosazovat to, co považovala za správné, opravila mě, že obavy zažívala mnohokrát, že však nakonec vždy věděla, co je třeba udělat,“ vzpomněl na Wagnerovou ústavní soudce Tomáš Langášek.
Generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger k postojům emeritní místopředsedkyně dodal, že „měla zvýšenou míru citlivosti vůči utiskování slabých, bezbranných a nemocných“.
Pravda se nezpochybňuje, zamítl ÚS stížnost komunisty Skály kvůli masakru v Katyni
