Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová

„Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová,“ napsal stroze na síti X Soukup. „Informaci mi sdělila její dlouholetá přítelkyně,“ dodal.

Později o úmrtí Benešové s odkazem na někdejší ústeckou hejtmanku Janu Vaňhovou informovala Česká televize.

Marie Benešová se narodila 17. dubna 1948. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlově v Praze. Posléze pracovala na okresní prokuratuře v Kladně. Zprvu jako právní čekatelka, poté jako prokurátorka v oblasti obecné kriminality. Koncem 90. let ji ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství. V roce 2007 vstoupila do tehdejší ČSSD, dnešní SOCDEM, ze které odešla těsně předtím, než se stala ministryní spravedlnosti.

„Slyšel jsem to a samozřejmě je mi to líto, protože byla ikonou justice posledních let a odešla příliš brzy,“ reagoval na úmrtí bývalé kolegyně jeden z jejích nástupců, nynější nejvyšší žalobce Igor Stříž. Byla to právě Benešová, která jako tehdejší ministryně navrhla v roce 2021 Stříže na post nejvyššího státního zástupce.

„Je mi nesmírně líto, že nás opustila Marie Benešová. Poznala jsem ji jako nesmírně férovou a příjemnou ženu, která hájila nezávislost justice jako nikdo jiný. Byla přesným opakem toho, co se o ní často šířilo v médiích. Upřímnou soustrast rodině a všem jejím blízkým,“ uvedla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.

Také předseda ANO Andrej Babiš, v jehož vládě Benešová zastávala funkci ministryně spravedlnosti, vyjádřil na síti X upřímnou soustrast: „Hluboce mě zasáhla zpráva o úmrtí Marušky Benešové. Byla to skvělá právnička a čestná žena, které jsem si nesmírně vážil. Bylo mi ctí, že dělala ministryni spravedlnosti v naší vládě.“

„Byla to velmi kompetentní kolegyně jako ministryně. Už jako nejvyšší státní zástupkyně i následně ministryně si prožila řadu takových krizí, kde proti ní demonstrovali. Docela jsem obdivovala, s jakou chladnokrevností tomu čelila. Říkala, že nikdy nic neudělala a že je to velmi nespravedlivé, což se později ukázalo. V tomto směru klobouk dolů,“ řekla Novinkám na adresu Benešové rovněž bývalá ministryně spravedlnosti a v současnosti poslankyně za ANO Helena Válková.

Někdejší nejvyšší žalobkyni vždy považovala za kompetentní v oblasti trestního práva, ale co se týká jeho reforem, byla prý Benešová jako šéfka justičního resortu opatrnější.

„Je mi to moc líto a upřímnou soustrast jejím nejbližším,“ dodala Válková.

Benešová byla ministryní spravedlnosti hned dvakrát. Poprvé ještě v úřednické vládě Jiřího Rusnoka od poloviny roku 2013 do konce ledna 2014, podruhé ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021 jako nestranička. Dříve působila také jako předsedkyně Legislativní rady vlády.

Předtím, než byla podruhé šéfkou spravedlnosti, pracovala jako poradkyně pro justici pro prezidenta Miloše Zemana.

V čele resortu ve vládě Andreje Babiše vystřídala Benešová Jana Kněžínka, který svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna 2021, tedy den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Mezi obžalovanými byl tehdy i šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Výměnu v čele rezortu silně kritizovali opoziční politici a spojovali ji právě s návrhem na Babišovu obžalobu. Kromě toho výměna také vyvolala řadu demonstrací, které pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Nejprve požadovali konec Benešové, poté i demisi Babiše, který v té době byl předsedou vlády.

Benešová se proslavila výrokem o justiční mafii, do které podle ní patřili mj. nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nebo tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec, a to za svou účast v kauze Jiřího Čunka.