Článek
Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarske v Zakarpatí jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině lesního správce. Po německé okupaci Československa utekl do Sovětského svazu.
Podle informací, které sbírá Post Bellum o pamětnících, tehdy patnáctiletý Timkovič za nedovolené překročení hranice skončil v gulagu Pečorlag. Dva roky stavěl železniční trať Vorkuta - Moskva, o které se říká, že pod každým pražcem leží život jednoho vězně.
Z gulagu se dostal díky možnosti bojovat v československé vojenské jednotce, která se formovala v Buzuluku. S ní se účastnil bojů o Kyjev a přes Duklu přešel až na Slovensko, kde ho zastihl konec války. Jako občan předválečné Československé republiky viděl Prahu poprvé v květnu 1945 při slavnostní vojenské přehlídce. Tehdy mu bylo 22 let.
Zemřela veteránka bojů na východní frontě Marie Michajlovičová

Na Podkarpatskou Rus, která se po válce stala součástí Sovětského svazu, se natrvalo už nikdy nevrátil. Dostudoval střední školu a sloužil v československé armádě až do důchodu. Jako válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. Poslední roky žil plukovník Vasil Timkovič se svou ženou v České Třebové.
Dnes po půlnoci zemřel Vasil Timkovič. Patřil mezi poslední žijící vězně gulagu, kteří na vlastní kůži zažili stalinský...
Posted by Paměť národa on Monday, January 2, 2023